Aj keby bol minister zivotneho prostredia sam diabol budem mu za take vysledky prace vdacny.
Ale spat k medvedom pod nasledvny post by som sa kludne podpisal.
https://www.facebook.com/groups/vlciforum/permalink/4228573967165705/
TYGR VERSUS MEDVĚD
Sdělím vám malý příklad z Nepálu z NP Bardia, který je světovým unikátem díky tygrům bengálským. Až 250 kg velká a mimořádně silná kočka.
V NP Bardia jsme byli filmovat v roce 2019, kdy jsme to spojili s účastí a prezentací našeho světového monitorovacího projektu Oko Země na 9. světovém kongresu rangerů International Ranger Federation v NP Chittwan.
Právě NP Bardia je znám i fatalními útoky tygrů na člověka. Jen v roce 2019 jich bylo šest. Důvod? Nelegální vstup místních lidí do národního parku a jeho ochranné zóny, kam chodí sekat trávu pro dobytek, zejména kozy a krávy. Šest zmařených lidských životů na základě nedodržování pravidel hry za rok. Další oběti jsou připisovány divokým slonům.
Víte, jak se to řeší? V podstatě nijak. Lidé porušují pravidla, tedy zákon a tím pádem jsou odpovědní za s tím způsobené problémy. Za vzniklou situaci není tedy viněn tygr, nýbrž člověk, který nelegálně vstoupil do ochranné zóny a NP, v němž vládnou tygři, levharti, sloni či nosorožci. Tyto fotografie jsem získal od jednoho z členů protipytlácké asociace v NP Bardia.
Jaká byla naše zkušenost?
NP Bardia je zpoplatněn, jako všechny nepálské parky. Minimální poplatek pro Nepálce, vysoký pro turisty cizince. Můžete vstoupit od 7:00 do západu slunce, ani o minutu déle a vždy s licencovaným průvodcem. Procházeli jsme vysokými travinami, tzv. Sloní trávou, která je vysoká až 5 m a nevidíte kolem sebe ani na dva metry. Všude může být tygr, tygr, který zabil již v minulosti člověka. Nikdy se však nestalo, že by zabil turistu, či průvodce. Specializuje se pouze na lidi, co vyžínají trávu, na místní. Asi tygrům nějak vadí.
Stejně tak na Slovensku je většina konfliktů s polovníky, asi jim nějak vadí ?, což se ale dá pochopit.
Tedy vstupuje-li člověk do divoké přírody, v níž vládnou velké šelmy, musí být opatrný a nikdy se nesmí v terénu pohybovat sám. Stejné zkušenosti máme ze Sumatry nebo z Aljašky, stejně tak je lepší, když se se žraloky potápíte ve více lidech a nikoliv sám.
Pravděpodobně by se tedy mělo otevřít společenské téma, jak se mají lidé v přírodě chovat, aby se předcházelo byť minimálnímu riziku konfliktu s velkou šelmou a nikoli řešit situaci zabíjením šelem, kterým vstupujeme do jejich teritorií a to v době říje, páření nebo mláďat. Určité oblasti by měli být vždy uzavřené veřejnosti a turismu a mohou sloužit jen pro výzkum a monitoring.
Přestaňme polemizovat s polovníkmi o pravidlech ochrany přírody, poněvadž je to nesmysl a začněme spolupracovat a respektovat strážce přírody, ŠOP SR a terénní ochranáře, kteří nám mají co sdělit na základě svých bohatých zkušeností. Tlačme je, aby mezi nimi nebyli polovníci a to ani ve vedení národních parků a CHKO. Tlačme na fakt zákazu výkonu polovníctva v národních parcích a nejvyšších stupních ochrany v CHKO, tedy všech maloplošných rezervacích. Apelujme na zákaz přikrmování zvěře v oblastech, kde prokazatelně žijí medvědi hnědí a to plošně! Prosazujme bezzásahovost v NP!
Mimo jiné v Nepálu chrání 10 národních parků rangeři a 8000 členů nepálské armády. V NP Bardia je 800 vojáků na ochranu přírody. Je to silný systém pro ochranu přírody, který funguje pro přírodu, zachování biodiversity a její ochranu před pytláctvím. I zde mají své stíny a to zejména vození turistů na slonech.
Ztráta lidského života je vždy neštěstí, zůstávají pozůstalí a smutek, ale i přes to je třeba nalézt cestu, jak sdělit lidem a prosadit zákony a pravidla, které budou sloužit nejen pro bezpečnost lidí, ale také zvířat. Musíme pochopit, že i divoké zvíře se cítí ohroženo a může danou situaci vyhodnotit po svém a to zejména v období páření a mláďat.
Fotografie budete muset rozkliknout, facebook je nechce ukázat veřejně...
Ale spat k medvedom pod nasledvny post by som sa kludne podpisal.
https://www.facebook.com/groups/vlciforum/permalink/4228573967165705/
TYGR VERSUS MEDVĚD
Sdělím vám malý příklad z Nepálu z NP Bardia, který je světovým unikátem díky tygrům bengálským. Až 250 kg velká a mimořádně silná kočka.
V NP Bardia jsme byli filmovat v roce 2019, kdy jsme to spojili s účastí a prezentací našeho světového monitorovacího projektu Oko Země na 9. světovém kongresu rangerů International Ranger Federation v NP Chittwan.
Právě NP Bardia je znám i fatalními útoky tygrů na člověka. Jen v roce 2019 jich bylo šest. Důvod? Nelegální vstup místních lidí do národního parku a jeho ochranné zóny, kam chodí sekat trávu pro dobytek, zejména kozy a krávy. Šest zmařených lidských životů na základě nedodržování pravidel hry za rok. Další oběti jsou připisovány divokým slonům.
Víte, jak se to řeší? V podstatě nijak. Lidé porušují pravidla, tedy zákon a tím pádem jsou odpovědní za s tím způsobené problémy. Za vzniklou situaci není tedy viněn tygr, nýbrž člověk, který nelegálně vstoupil do ochranné zóny a NP, v němž vládnou tygři, levharti, sloni či nosorožci. Tyto fotografie jsem získal od jednoho z členů protipytlácké asociace v NP Bardia.
Jaká byla naše zkušenost?
NP Bardia je zpoplatněn, jako všechny nepálské parky. Minimální poplatek pro Nepálce, vysoký pro turisty cizince. Můžete vstoupit od 7:00 do západu slunce, ani o minutu déle a vždy s licencovaným průvodcem. Procházeli jsme vysokými travinami, tzv. Sloní trávou, která je vysoká až 5 m a nevidíte kolem sebe ani na dva metry. Všude může být tygr, tygr, který zabil již v minulosti člověka. Nikdy se však nestalo, že by zabil turistu, či průvodce. Specializuje se pouze na lidi, co vyžínají trávu, na místní. Asi tygrům nějak vadí.
Stejně tak na Slovensku je většina konfliktů s polovníky, asi jim nějak vadí ?, což se ale dá pochopit.
Tedy vstupuje-li člověk do divoké přírody, v níž vládnou velké šelmy, musí být opatrný a nikdy se nesmí v terénu pohybovat sám. Stejné zkušenosti máme ze Sumatry nebo z Aljašky, stejně tak je lepší, když se se žraloky potápíte ve více lidech a nikoliv sám.
Pravděpodobně by se tedy mělo otevřít společenské téma, jak se mají lidé v přírodě chovat, aby se předcházelo byť minimálnímu riziku konfliktu s velkou šelmou a nikoli řešit situaci zabíjením šelem, kterým vstupujeme do jejich teritorií a to v době říje, páření nebo mláďat. Určité oblasti by měli být vždy uzavřené veřejnosti a turismu a mohou sloužit jen pro výzkum a monitoring.
Přestaňme polemizovat s polovníkmi o pravidlech ochrany přírody, poněvadž je to nesmysl a začněme spolupracovat a respektovat strážce přírody, ŠOP SR a terénní ochranáře, kteří nám mají co sdělit na základě svých bohatých zkušeností. Tlačme je, aby mezi nimi nebyli polovníci a to ani ve vedení národních parků a CHKO. Tlačme na fakt zákazu výkonu polovníctva v národních parcích a nejvyšších stupních ochrany v CHKO, tedy všech maloplošných rezervacích. Apelujme na zákaz přikrmování zvěře v oblastech, kde prokazatelně žijí medvědi hnědí a to plošně! Prosazujme bezzásahovost v NP!
Mimo jiné v Nepálu chrání 10 národních parků rangeři a 8000 členů nepálské armády. V NP Bardia je 800 vojáků na ochranu přírody. Je to silný systém pro ochranu přírody, který funguje pro přírodu, zachování biodiversity a její ochranu před pytláctvím. I zde mají své stíny a to zejména vození turistů na slonech.
Ztráta lidského života je vždy neštěstí, zůstávají pozůstalí a smutek, ale i přes to je třeba nalézt cestu, jak sdělit lidem a prosadit zákony a pravidla, které budou sloužit nejen pro bezpečnost lidí, ale také zvířat. Musíme pochopit, že i divoké zvíře se cítí ohroženo a může danou situaci vyhodnotit po svém a to zejména v období páření a mláďat.
Fotografie budete muset rozkliknout, facebook je nechce ukázat veřejně...
