Původně chtěla pětice britských vojáků RAF v roce 1982 na vlastní nohy ověřit Hérodotovo tvrzení, že athénský voják Feidippides uběhl s prosbou o pomoc ve válce proti Peršanům vzdálenost 246 km z Athén do Sparty za den a půl. Tak vznikl jeden z nejnáročnějších ultramaratonských závodů světa, Spartathlon. Závod, jehož se smí běžec zúčastnit teprve tehdy, když prokáže, že je schopen sto kilometrů uběhnout takovou rychlostí, jak nedokáže většina z nás běžet ani na autobus. Závod, jehož délku většina lidí ani neujde.
Ultramaratonské závody jsou málo sledované mainstreamovými médii. Běžec se většinou pere sám se sebou, chybí akční momenty či nafilmované emoce, protože dlouhou trasu nelze ani dobře fotit, natož filmovat. Jenže to soustředění vůle nemůže neobdivovat každý, kdo se o nějaký fyzický
výkon kdy pokoušel nebo komu jsou televizní emoce ukradené. V takových chvílích záleží na všem: na volbě bot, vrstev oblečení, jídle, pití, tréninku, mnoha detailech a nasbíraných zkušenostech. I na tom, nezakopnout ve tmě.
Letošní Spartathlon odstartoval právě dnes v 6:00 našeho času.
Tolko skopirovany uvod, za Slovensko by mal
bezat Gálik Ervin, rocnik 1970
http://www.spartathlon.gr/en/