ahojte všetci.
@sogi - hej, som pri tom furt, skrátenie megalekcie bolo v pláne, trochu sme síce pridali, ale stále je to o vytrvalosti :) tú 120 minútovku sa mi tam kde to bolo predtým podarilo dohodnúť za cenu 90 minútovej tak že som obetoval časť honoráru, he. tuto je to obdobne, cena by bola zrejme vyššia. toto fitko je ok, lepšie bajky a lepší zvuk a parkovanie dva metre od vchodu :). keďže je fitness sezóna, je problém zohnať adekvátny priestor s dobrými bajkami na tak dlho, všetko je plné a aj tak všetci pýtajú zhruba rovnako.

@rasto, večer pozajtra po robote dať hoďku a pol na bajku vonku je o kus komplikovanejšie ako oddupať to na trenažéri :) osobne preferujem jazdenie vonku, stax určite detto, toť sme túto sobotu dávali v tom snehu na kolibe, v nedeľu zasa mi úplne zamrzlo radenie pri kilometroch na hrádzi, ale cez týždeň, večer, je to problém. doma sám na magnetickom trenažéri toľko nevydržím - je to trochu na palicu.
15.02.2010 - 22:42:29
00
dakujem Peto za info
ta streda je dost neskoro ale mozno sa hecnem a zostanem v praci a rovno pridem tam

chcelo by to lepsie - teplejsie pocasie konecne
15.02.2010 - 23:21:15
00
@rasto, večer pozajtra po robote dať hoďku a pol na bajku vonku je o kus komplikovanejšie ako oddupať to na trenažéri :) osobne preferujem jazdenie vonku, stax určite detto, toť sme túto sobotu dávali v tom snehu na kolibe, v nedeľu zasa mi úplne zamrzlo radenie pri kilometroch na hrádzi, ale cez týždeň, večer, je to problém. doma sám na magnetickom trenažéri toľko nevydržím - je to trochu na palicu.

presne tak. ale uz sa to blizi aby to bolo jednoduchsie ist von. este nech sa posunie cas a seecko bude v poraadku :)
16.02.2010 - 00:05:54
00
odpoveď vyčerapávajuca :y:
16.02.2010 - 17:52:43
00
stax: a aspon 5 stupnov .. aby sa dalo v kratkych :nod:
jasopeto: nechcem rypat .. ale 90 minut , nastupy na spinningu, a vytrvalost su veci, ktore su uplne odlisne :) ... zakladna vytrvalost .. 2-3 minut 5x tyzdenne v 50-55% max. tepovky, intenzivna vytrvalost , 1-2hod 2-3x tyzdenne 65% maximalky ... jazdenie zakladnej az intenzivnej vytrvalosti je nutne min. 3 mesiace pred zacatim jazdenia na max. ... 3 mesiace cca je doba, kedy sa vytvaraju nove cervene krvinky na zaklade treningu... spinning je fajn, a hodne pomoze, ale nezamienaj prosim vytrvalost so silou .. su to naprosto odlisne veci ...


Naposledy upravil lto dňa 16.02.2010 - 20:41:56, celkovo upravené 1 krát.

16.02.2010 - 20:36:53
00
stax + lto:
ani neviete ako sa tesim, ked ten biely humus zlezie. Davam mu bilemu bolsevikovi takovej 1 mesic..
16.02.2010 - 20:39:13
00
romax: ja dneska uz som nad tym dumal .. kedy zase pojdeme prejazdit ten trial. Kedy zase budem drat gumy na asfalte na objemoch a kukat po vtacikoch v lese. Neznasam zimu. Hnus, fujtajbl. Chcem vecnu jar :nod: .. na 2 mesiace krasne sfarbenu jesen, 3 tyzdne sneh, a zbytok len jar a 25 stupnov .... :y:
16.02.2010 - 20:43:50
00
lto hlasujem za tvoj navrh na zmenu rocnych obdobi ;) ...no a ked nechas doma enduro, tak s Tebou opat rad vybehnem na bajk
16.02.2010 - 21:24:55
00
nenene, enduro sa dufam doma nechavat nebude!
16.02.2010 - 21:31:46
00
minuly rok sa mi s lto-m dobre chrtilo, teda on oddychoval a ja som chrtil, hehe
ale viem, aky ma vztah k enduru a chrteniu ;o((((
16.02.2010 - 21:50:31
00
... zakladna vytrvalost .. 2-3 minut 5x tyzdenne v 50-55% max. tepovky ... ale nezamienaj prosim vytrvalost so silou .. su to naprosto odlisne veci ...

50-55% max tf mam ked chodim. na tento trening nepotrebujem fitko ani bike
cokolvek co je tesne pod anaerobnym prahom nazyvame "intenzivní aerobní vytrvalosti" (Vojtechovsky) takze ESTE STALE JE TO VYTRVALOST :P (a ani zdaleka to nie je 65%max TF)
17.02.2010 - 09:41:58
00
stax: a aspon 5 stupnov .. aby sa dalo v kratkych :nod:
jasopeto: nechcem rypat .. ale 90 minut , nastupy na spinningu, a vytrvalost su veci, ktore su uplne odlisne :) ... zakladna vytrvalost .. 2-3 minut 5x tyzdenne v 50-55% max. tepovky, intenzivna vytrvalost , 1-2hod 2-3x tyzdenne 65% maximalky ... jazdenie zakladnej az intenzivnej vytrvalosti je nutne min. 3 mesiace pred zacatim jazdenia na max. ... 3 mesiace cca je doba, kedy sa vytvaraju nove cervene krvinky na zaklade treningu... spinning je fajn, a hodne pomoze, ale nezamienaj prosim vytrvalost so silou .. su to naprosto odlisne veci ...


lto, ja, odrážajúc sa hoci od odporúčaní Bielika, či Patku, "prácu" pod 65% TF MAX pokladám za aktívny odpočinok :). "2-3 minut 5x tyzdenne v 50-55% max. tepovky" - fakt si myslíš, že toto pomôže? vytrvalosť na získava objemom práce na nízkych TF, to je jasné, akurát za nižšie TF považujem 65% - 75% TF MAX. iný prípad je samozrejme týpek, čo má v zime venuje tréningu jednu, dve či tri hodinky týždenne - teda robí aspoň niečo aby úplne nezlenivel - by tento čas rozhodne nemal (zbytočne) stráviť v nízkej TF, to je kravina.

v čom sa ale zhodneme, že v niektorých fázach niektorých lekcií (napr. tie podľa profilov maratónov) sa skutočne trénovala značne sila, jednako tie "nástupy" by mali byť skôr na osvieženie :), nie ťažisko. väčšina námahy sa má odohrávať pod 85% MAX TF, pričom každý má merač pulzov a má si to strážiť. úplne čerstvý záťažový test mi spoľahlivo ukázal zásadný rozvoj silovo-vytrvalostných parametrov a viac ako dobrú adaptáciu obehu na záťaž. keby chcel stax machrovať, tak ti sem napíše kam sa mu presunuli AP a ANP. týmto tréningom predovšetkým cielim na metabolizmus so zámerom naučiť ho fungovať najmä na tuky, potrápiť obeh, naučiť sa dýchať a to je to čo rozumiem pod vytrvalosťou. samozrejme táto lekcia samozrejme nemá byť jediný tréning v týždni :) tí čo behajú po večeroch na železnej vedia, že ne. :)

čo s nami megalekcia a ďalší tréning reálne porobili alebo neporobili sa ukáže až na jar a ja sa už toho testovania neviem dočkať. :)
17.02.2010 - 13:23:43
00
Ok, ako som slubil, nieco sme si vysvetlili dneska .. tych 50-55 som napisal zle, uznavam :D
Rovnako beriem aj co napisal Juro, ze vsetko pod AnP je vytrvalost.
Mozno som to napisal prilis kriticky, co nebolo takto mienene.

Chcel som tym povedat ine .. ze k Petovi chodime povetsine len hobici, nie profici, a tam to s tou vytrvalostou neplati , ze vsetko pod AnP je vytrvalost, takze tuna pouzijem , resp. citujem, co napisal O. Vojtechovsky (http://www.kpo.cz/fyziologie/fyziologie.htm)

--- cut

Aerobní zóny

Zatímco nad prahem je dělení poměrně jasné, pod prahem taková shoda v počtu a rozsahu zón mezi jednotlivými autory zdaleka nepanuje. Vlastně je to i logické, protože na jednu stranu je křivka pod prahem ve svém tvaru daleko variabilnější podle stupně trénovanosti, na druhou je ale interval mezi dolní a horní hranicí aerobní zóny daleko menší, než je tomu v anaerobní části.

Šedá zóna (Full ahead!), ale někdy také „pásmo nikoho“ nebo oblast setrvalého stavu, je právě tou nejvariabilnější zónou celého systému. Dala by se vymezit jako oblast 5 – 7 tepů pod dolní hranicí zóny anaerobního prahu. Charakteristickou hladinu laktátu ale nemá a to je jeden z důvodů, proč se od jejího samostatného vytýčení v poslední době ustupuje. Právě v této oblasti je totiž laktátová křivka vůbec nejvíce závislá na trénovanosti. U dobře aerobně připravených závodníků se v oblasti téměř celé případné šedé zóny laktát pohybuje okolo 2 mmol/l, aby pak během několika tepů vystřelil k anaerobnímu prahu. Tady fakticky nemá cenu tuto zónu zvlášť vymezovat, protože bychom závodníka připravili o cenný prostor k tréninku intenzivní a silové vytrvalosti. Význam oblast nabývá u začátečníků. U těch se hladina laktátu v poměrně širokém pásmu pohybuje mezi 2,5 a 3 mmol. Pro ně má „pásmo nikoho“ velký význam jako určitá ochrana před přetrénováním, a to zejména na jaře. Předpokládá se totiž, že aerobní systémy jsou už stejně zatíženy a tedy trénovány jako v nižší zóně intenzivní vytrvalosti. Příměs anaerobní práce je přitom dost veliká na to, aby s sebou nesla nežádoucí účinky ve formě drobných poškození a současně nedostatečná pro rozvoj anaerobních systémů. Jinými slovy – za riziko poškození nedostaneme žádný zisk navíc ve formě lepší trénovanosti. Proto by se měl zejména začátečník práci v této oblasti vyhýbat a trénovat nad a nebo pod ní. Pro silniční závod je to naopak oblast velmi výhodná, protože poskytuje relativně vysoký výkon při nízké spotřebě kritických sacharidů a snesitelné svalové únavě.

Zóna intenzivní vytrvalosti (Full ahead!) vyplňuje interval mezi aerobním prahem a začátkem zóny anaerobního prahu (nebo šedé zóny, pokud je definována). Charakteristická hladina laktátu je 2 – 2,5, u méně trénovaných musíme připustit i hladiny vyšší. Naopak u dobře aerobně vybavených borců může být někdy trochu potíž ji stanovit v dostatečném rozsahu tepů z důvodu malé vzdálenosti mezi aerobním a anaerobním prahem. O to přísnější na sebe potom tito borci musí být při tréninku.

Zatížení metabolických systémů se nám v této oblasti oproti zónám anaerobním už výrazně změnilo. Dostatek kyslíku umožňuje většině svalových jednotek pracovat bez potřeby produkovat laktát. Převažující roli (větší nebo menší, podle trénovanosti) už hraje spalování mastných kyselin, většina glukózy „hoří čistě a úsporně“. Pro našeho virtuálního pilota je to bojový plyn, pro ponorku „plnou parou vpřed“.

Oproti anaerobním režimům, kde dominuje adrenalin a sympatikus, se v této oblasti začíná (opět více či méně) o koordinaci procesů přetahovat adrenalin s noradrenalinem a sympatikus s parasympatikem. Je to poznat i na tepové frekvenci – nad anaerobním prahem vypadá záznam tepové frekvence za nezměněných vnějších podmínek jako téměř hladká křivka, v aerobních intenzitách připomíná pilu. Podle toho, jestli zrovna vyhrává sympatikus a adrenalin nebo parasympatikus a noradrenalin může kmitat tep v této zóně až o 5 tepů (adrenalin a sympatikus tepovku zvyšují, parasympatikus a relativně i noradrenalin snižují). Podíly kortizolu a testosteronu na strategickém řízení hospodaření s bílkovinami, tuky a sacharidy v této zóně záleží hodně na úměrnosti zátěže. Pokud to nepřeženeme, zátěž v intenzivní vytrvalosti velmi dobře stimuluje vylučováni testosteronu a nárůst svalové síly. Pokud je ovšem podíl intenzivní vytrvalosti zejména v časných jarních měsících příliš velký, produkce testosteronu se vyčerpá a jeho hladina poklesne. Tělo na přetížení zareaguje vyplavením kortizolu a jeho příliš vysoká úroveň, spojená s nedostatkem testosteronu, může signalizovat nástup přetrénování. Podrobně se složité a stále ještě ne zcela objasněné vztahy obou hormonů k trénovanosti pokusíme rozkrýt v kapitole „Ach ty hormony“.

Praktické využití zóny intenzivní vytrvalosti v tréninku jsem už naznačil. Jde především o rozvíjení aerobní síly v kopcích, mě osobně se osvědčil i trénink „na větru“ (pravděpodobně to bude tím, že opravdové kopce jsou v okolí mého bydliště nedostatkovým zbožím, ale vítr patří k proslulým exportním komoditám ☺ ). Hlavně u vyspělých závodníků s vynikající základní vytrvalostí se jedná o oblast naprosto klíčovou. Jen na základě dostatečného objemu v této intenzitě je možné rozvíjet vytrvalost anaerobní.

V závodě je to oblast typická pro pohyb v přední části balíku, ovšem ne zcela na špici. Zaručuje dobrý výkon a přitom ponechává dostatečnou rezervu pro přesun na špici, pokusy o nebo naopak chytání nástupů i přechod do stoupání.

Zóna základní vytrvalosti (Cruising speed!) je oblast shora ohraničená aerobním prahem, dolní hranice se definuje podstatně hůř. Teoreticky bychom mohli požadovat alespoň 1 mmol laktátu, v praxi můžeme zjistit, že úplný začátečník takovou tepovou frekvenci ve svém pracovním rozsahu vůbec nenajde, profesionál se naproti tomu může pod hranicí jednoho mmolu pohybovat ještě okolo 140 tepů. Proto se dolní hranice stanovuje obvykle mezi 120 a 130 tepy tak, aby do aerobního prahu zůstalo alespoň 15 tepů.

Z právě vylíčených obtíží je jasné, že typická hladina laktátu se bude trochu lišit podle trénovanosti, běžně se u amatérského průměru bude pohybovat mezi 1,0 – 1,5 milimolu.

„Palivové zabezpečení“ je v zóně základní vytrvalosti převážně z tuků, glukóza by už měla fungovat prakticky jenom jako podpalovač. Proti všem vyšším intenzitám se tu objevuje jeden rozdíl. V anaerobních a vyšších aerobních hraje vedoucí roli pro nárůst trénovanosti okamžitá velikost zátěže, teprve na druhém místě je doba trvání – trénovaný systém je zatížen nadoraz tak dlouho, jak to jsme schopni vydržet. V základní vytrvalosti je nejdůležitější doba trvání zátěže, protože žádný ze systémů na maximál nepracuje. Teprve délka trvání zátěže motivuje organismus k zlepšování (systémem stokrát nic umořilo osla). Z toho plyne, že v základní vytrvalosti musíme počítat s určitou minimální tréninkovou jednotkou. Kromě úplných začátečníků bych ji odhadoval na 2,5 hodiny. Kratší trénink vedený pouze v této intenzitě nelze považovat za rozvíjející. To samozřejmě neznamená, že se nemůžeme den po těžkém závodě hodinu a půl vyjet.

Ve vegetativní regulaci se ještě více zvětšuje převaha parasympatiku, adrenalin prakticky úplně ustoupil noradrenalinu. Kolísání tepovky při stejné zátěži tu může dosahovat i 10 tepů. Hladiny testosteronu a kortizolu zřejmě práce v této oblasti příliš neovlivní. Pouze extrémní předávkování začátečníka v jarních měsících by mohlo způsobit vysokou hladinu kortizolu s rizikem přetrénování.

Úloha zóny základní vytrvalosti v tréninku je myslím zřejmá – najíždění kilometrů v jarním období a součást údržby vytrvalosti v sezóně (spolu s intenzivní vytrvalostí). Do této intenzity patří i zapracování po nemoci nebo tréninkovém výpadku.

V závodě se v ní můžete pohybovat při jízdě hluboko v balíku, zejména na začátku dlouhého závodu. Samozřejmě to hodně záleží nejen na vás, ale i na balíku, jestli vám dovolí se takhle flákat ☺ .

Zóna kompenzace (Cruising speed!) je shora vymezená začátkem základní vytrvalosti, zdola tepovou frekvencí, při které jsme ještě schopni se pohybovat, aniž by s námi kolo lehlo do škarpy. Běžně je to u dospělých od 100 do 120 resp. 130 tepů za minutu. Laktát by se měl pohybovat pod jedním milimolem na litr. Energetické krytí je z tuků, žádný ze systémů ovšem nepracuje natolik intenzivně, aby byl nucen ke zlepšování. Naší nejbolavější částí těla se stává zadnice, i proto, že díky lehkým převodům a nízkému tlaku na pedál na ní sedíme opravdu plnou vahou. V hormonální rovnováze naprosto vítězí noradrenalin a ve vegetativním řízení už má také sympatikus jen symbolickou úlohu. Testosteronu a kortizolu se práce v kompenzační intenzitě nijak zvlášť nedotkne.

Z předchozího odstavce může vzniknout dojem, že kompenzační pásmo je naprosto k ničemu. Opak je ale pravdou. Je ideální zónou pro zahřátí našeho motoru před výkonem a umožňuje pomalé řízené vychládání po něm. Nohy potřebují pro přechod z klidu k výkonu postupný rozběh, při kterém se probouzí nervosvalové ploténky (pro toho, kdo ví, co to je v počítačtině interface neboli mezixycht, je to biologická obdoba interface nerv-sval, pro ostatní jakási zásuvka, kde se nerv zapojuje do svalu), otevírají dosud spící krevní vlásečnice, ale například i vymasírovává otok, který se ve svalech usadil v průběhu regenerace (ne, opravdu není náhoda, že většina z nás potřebuje po první hodině zastavit, i když jsme toaletu navštívili těsně před odchodem z domova. Ten půllitr se skrýval ve svalech).

Po zátěži zase prudké odstavení svalů z činnosti způsobí překotné uzavírání vlásečnic. Tak ve svalových jednotkách zůstávají nevyplavené odpady, vzniklé při výkonu. I vlastní svalová vlákna a nervosvalové ploténky potřebují odpojovat postupně, protože si zvykly na rytmickou intenzivní aktivitu a prudké odstavení může způsobovat nepříjemné pocukávání.

Opět sáhnu do leteckých přirovnání – všechny letecké motory mají výrobcem daný způsob vypínání, ve kterém je zahrnutá i určitá doba volnoběhu. Ta umožňuje řízené ochlazování oleje a bloku motoru. Zahřátý motor působí samozápaly a vzniklé rázy mohou motor poškodit (obdoba pocukávání svalů). Cirkulující olej oplachuje mazané části a přitom pomáhá motor kontrolovaně chladit (obdoba udržování průtoku svaly) a navíc by se stojící olej v horkých částech motoru přehříval a tím by se porušily jeho mazací vlastnosti (i tady je paralela s nahromaděnými metabolity ve svalech zřejmá). S rozbíháním je to podobné, také letecký motor má povinnou dobu zahřátí na volnoběhu, sloužící především k promazání všech součástek, ze kterých za dobu stání olej stekl.

Další role kompenzační intenzity je vytvoření pomyslné nulové hladiny zátěže. Intervalové metody tréninku vyžadují začínat zátěž z klidu. Pokud bychom chtěli dosáhnout opravdu klidové úrovně metabolismu, museli bychom se mezi úseky natáhnout do škarpy a dát si šlofíčka. To je, jak jistě uznáte, nesmysl. V regenerační zóně je ale námaha tak nízká, že jí můžeme považovat za nulovou. Přitom jsou stále všechny systémy v mírném chodu a tak interval nestartujeme “ze studené nohy”.

--- cut

Z tohto clanku je proste zrejme, ze ludia, ktori netrenuju neustale nie su profici, proste maju urcitu cast medzi AP a AnP ako tzv. sedu zonu. Zona, ktora je vyborna na zavod, ale naprosto nevhodna ako trening. Ted na zaciatku sezony. Ak teda nejazdi dotycny raz za tyzden. Mozno aj preto vlastne doslo k nedorozumeniu. Za trening vytrvalosti uz povazujem jazdenie 4x do tyzdna .. a pretrenovanost v sedej zone aj poznam z vlastnej skusenosti.

Teda ... ako hobik sa mi to zdalo prilis extrem na trening, ale ak to ma byt 1x tyzdenne, tak asi to ok moze byt. Nevzal som to v uvahu :)

Vzdavam sa tymto piva co mam u Teba za neumyselne vyvolanie burlivych diskusii, ktore ako obvykle vznikaju, ked kazdy pozera na vec zo svojho uhla pohladu a nedefinuje zakladne axiomy. No .. ospravedlnujem sa :) ... ale Peto .. tej patky sa nevzdavam :D

ps dodatok (http://www.ondrej-vojtechovsky.cz/component/option,com_weblinks/catid,18/Itemid,49/)

Motor jako základ - a jak to je v těle :
Cílem vytrvalostního tréninku je totiž maximalizovat výkon právě metabolismu tuků.

A definicia metabolizmu ako takeho (http://en.wikipedia.org/wiki/Metabolism)
Metabolism is the set of chemical reactions that happen in living organisms to maintain life.
21.02.2010 - 16:34:43
00
keyboard_arrow_up