MAcroo, zeby Einstein? :)
17.03.2011 - 22:18:33
00
Tu je cast zapisu z priebehu havarijnych skusok v Cernobyle :
1:23:44 Regulačné tyče, ktoré majú reaktor zastaviť, sa dávajú do pohybu, je však počuť údery. Operátori vidia, že sa tyče zasekli. Palivové trubice sa pôsobením zvýšeného tlaku pary deformujú.

1:24:00 Test beží už 56 sekúnd. Tlak v reaktore je už tak vysoký, že praskajú palivové články a úlomky padajú do chladiacej vody. Tá sa mení na paru, tlak v trubkách rastie a tie praskajú. Výbuch pary dvíha tisíctonové oceľové veko reaktoru – prvá explózia. Z reaktoru začína unikať rádioaktivita, dovnútra sa dostáva vzduch.

Nie je tu dostatok kyslíka a začína horieť grafit. Kov palivových trubiek reaguje s vodou. Vzniká tak sodík, ktorý vybuchuje – druhá explózia. Horiace trosky reaktoru vyletujú do vzduchu a dopadajú na strechu susedného, tretieho bloku.
17.03.2011 - 22:19:51
00
toto je nejaký beletrizovaný zápis :lol:
17.03.2011 - 22:23:38
00
misoR: moze byt :lol:
uz tu prilis vela OTeckujem hh

Ako to je realne s tym "oblakom," s ktorym ma na kazdom rohu strasia... alebo takto sa spytam... ake velke mnozstvo by muselo byt vypustene do ovzdusia aby som sa toho realne mal bat :lol:
viem o tom maximalny prd
17.03.2011 - 22:25:08
00
MAcroo
ak chces 100% objektivne informacie, tak sa vzdy informuj v CIA. Oni ti vzdy podaju absolutnu pravdu ;)
17.03.2011 - 22:29:49
00
toto je nejaký beletrizovaný zápis :lol:

Ano je to pisane tak, aby tomu verejnost rozumela ;) Viac je TU
17.03.2011 - 22:31:50
00
No podla toho odborneho clanku, ktory mal uvedeny ten Cech vo svojom clanku, v tom oblaku nie je nic, co by nam mohlo uskodit, respektive ten oblak by tu cestoval tak dlho, ze vsetko v nom, co bolo radioaktivne, sa stihne premenit na obycajne, neskodne latky. Myslim, ze tam pisal o ceziu, jode a argone.
17.03.2011 - 22:41:14
00

"Voda je mokrá, nebe je modrý a ženský mají tajemství. Koho to sere?" (Bruce Willis)


skvely film. minule ho davali znovu a nemohol som si ho snad 40ty krat nechat ujst...
17.03.2011 - 22:48:09
00
Kua, mna ti konspiratori vzdy vytocia do krajnosti, lebo namiesto toho aby asi aspon trochu nastudovali problematiku a fakty sa radsej budu "do krvi" hadat o nazore, ktory od niekoho len prebrali. :tmi:
Najhorsie ale je, ze su vsade. Za chvilu sa bude o HAARP-e diskutovat aj na fore o vareni zeleniny v pare. :fubar:
17.03.2011 - 22:54:17
00
inak čo japonská elektráreň nezvládla bola tsunami nie zemetrasenie.. po zemetrasení sa reaktory odstavili, diesel nabehol, ale po hodine odplavila nádrž s palivom tsunami.. doviezli vrtulníkmi pojazdné ale tam im nepasovali prípojky :tmi: po 8 hodinách došli baterky a sú tam kde sú..
aký tam je presne stav komunikácií a možností vedia oni, a nemyslím že by japonci nevedeli čo robiť..

ak chcete relevantné info a nie novinárske žvásty sledujte http://www.iaea.org/ alebo http://www.sujb.cz/
18.03.2011 - 08:24:41
00
Čítanie na dlhý večer pre ludí ktorých zaujíma čo ako.. Info z nášho intranetu pridávané každý deň, spracované ludmi čo vedia o čom hovoria a nie Novým Časom..

V důsledku velkého zemětřesení, které postihlo v pátek 11.3.2011, v 14:46 hod místního času japonský ostrov Honshu bylo automaticky odstaveno z provozu 11 jaderných bloků v lokalitách Onagawa, Fukushima Daiichi , Fukushima Daini a Tokai-Daine. Zemětřesení dosáhlo amplitudy 8,9 (později 9.0) Richterovy stupnice, epicentrum bylo cca 70 km východně od pobřeží Honshu a způsobilo na pobřeží vlny tsunami výšky 4-10 metrů. Epicentrum bylo od JE elektráren vzdálené 110 mil. Maximální akcelerace v epicentru dosáhla 0,35g (na JE akcelerace není známá, ale projektované jsou na 0,18g).

V přílohách WORD najdete v češtině základní technické informace, tak jak je zpracovala ANS (American Nuclear Society) a tak jak je podle zahraničních informačních zdrojů zpracoval Zbyněk Grunda.

Vzhledem k vývoji situace nemusí být dané informace již zcela aktuální, nové zprávy budeme pravidelně přinášet na stránkách intranetu prostřednictvím Zelených zpráv.



Další aktuální informace k vývoji najdete na stránkách Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která vývoj monituruje na úvodní stránce svého internetového portálu http://www.iaea.org
Príloha:
2011_0314_japonsko_ans_cz.doc


Celá jaderná komunita sleduje dění v Japonsku, z něhož přinášíme 2. stručný přehled zpráv, které nás nikoho netěší. Ačkoli zemětřesení elektrárny zvládly, následná Tsunami narušila ve Fukušima Daiichi prakticky všechny důležité bezpečnostní systémy.


Pátek, 11.3.2011, v 14:46 hod místního času

V důsledku velkého zemětřesení, které postihlo v pátek 11.3.2011, v 14:46 hod místního času ostrov Honshu bylo automaticky odstaveno z provozu 11 jaderných bloků Onagawa 1,2,3 / Fukushima Daiichi 1,2,3 / Fukushima Daini 1,2,3,4 / Tokai-Daine. Zemětřesení dosáhlo amplitudy 8,9 (později 9.0) Richterovy stupnice, epicentrum bylo cca 70 km východně od pobřeží Honshu a způsobilo na pobřeží vlny tsunami výšky až 4-10 m. Epicentrum bylo od JE elektráren vzdálené 110 mil. Maximální akcelerace v epicentru dosáhla 0,35g (na JE akcelerace není známá, ale projektované jsou na 0,18g).



Pondělí, 14.3.2011 - Vývoj, dopoledne v ČR


JE Fukushima Daiichi , 3.blok

- JE Fukushima Daiichi , 3.blok, v pondělí v 11:01hod místního času došlo ke druhé explosi na této JE, k výbuchu nahromaděného vodíku vně kontejmentu 3.bloku.

- Vnitřní obálka reaktoru 3.RB zůstala očividně neporušena.

- Bloková dozorna na 3.bloku elektrárny zůstala funkční

- Radiační situace v 11:44 hod m.č. na lokalitě je 20μSv/h a dosahuje stabilních hodnot.

- Výbuch je dáván do souvislosti s následným otřesem o síle 6,2 stupně.

JE Fukushima Daiichi , 2.blok

- 2.RB - Chlazení druhého reaktoru přestalo fungovat
JE Fukushima Daini (14. března 2011, 05:15 CET)

Všechny 4 bloky jsou odstaveny od 11.03.2011. Na JE je zajištěno veškeré napájení a vodní hladina ve všech 4 reaktorech je stabilní. Nehledě na přípravy, které probíhají, na žádném bloku zatím nebylo provedeno odpuštění tlaku z kontejmentu do atmosféry.

- 1. RB Zprovozněn systém odvodu zbytkového tepla , který chladí AZ reaktoru. Pokracují práce k dosažení studeného stavu odstaveného reaktoru.

- 2. a 4 RB Probíhají práce na zprovoznění systémů odvodu zbytkového tepla , který chladí AZ reaktoru.

- 3. RB Je bezpečně odstaven, ve studeném stavu

Radiační situace v okolí této JE od 13.3.2011 posledních 16 hodin je na normálních hodnotách.



Pondělí, 14.3.2011 - Vývoj situace poledne v ČR



JE Fukushima Daiichi , 2.blok

- SS napájení havarijního systému chlazení RCIC. Střídavé napájení není k dispozici. Tlak v kontejmentu se udržuje okolo4kPa ??.
- 12:00 JST: vodní hladina v reaktoru je pod úrovní paliva

- Ztráta systému chlazení RCIC ve 13:25 JST. Přípravy na vstřikování mořské vody ručním otevřením jednoho z pojišťovacích ventilů v 18:00 hod. Tlak v reaktoru byl snížen v 18:55 hod.

- Měření hladiny je dole mimo stupnici, ale očekává se obnovení po snížení tlaku a a dovolí vstřikování mořské vody do R.

- Cca 20:00 JST obnoveno podávání vody do AZ. - vodní hladina stoupla na 370 cm. Tlak v kontejmentu dosáhl projektových hodnot.

- V 21:34 místního času - 2.RB obnovil vodní hladinu v reaktoru do poloviny výšky AZ

- Mezi 23:00 a 24:00 JST, vstřikování vody do reaktoru opět ztraceno a hladina opět klesla dolů mimo stupnici- zřejmě jako následek uzavření toho pojišť.ventilu.

- TEPCO hlásí, že voda byla zaplněna do bazénu kolem reaktoru (drywell), ale není známy průtok a ani výška hladiny.

- Do stěny kontejmentu byly navrtány díry k odvádění vodíku a snížení pravděpodobnosti výbuchu vodíku v průběhu odvětrávání kontejmentu.



Úterý 15.3.2011 - Vývoj situace - dopoledne v ČR



JE Fukushima Daiichi

- 70,000-80,000 lidí je evakuováno z okolí JE

- požár v prostoru 4.RB (tento je odstavený ve studeném stavu). Požár uhašen 12:13 pm místního času.

- 6:14 hod na 2.RB došlo k explozi uvnitř v kontejnmentu - patrně v systému potlačení tlaku (suppression pool).

- 8:31 hod na vchodu do JE Fukushima Daiichi je dávkový příkon 8217μSv/hod

( v 8:35 hod je dávkový příkon 2000 μSv/hr)

- v cca 7:00 hod na 3.RB - z horní části budovy reaktoru byl pozorován únik média ( patrně páry), ale nebyl zatím identifikováno o co se jedná

- 10:15 hod , cca 110 km jihozápadním směrem od JE Fukushima Daiichi v lokalitě Tokai, dávkové příkony převýšily hodnotu 5μSv/hod, nyní dosahují 3μSv/hod. Nejedná se o únik z JE Tokai, ale následky úniku v JE Fukushima (Normální hodnoty zde bývají 0.05μSv/hod)

- 10:22 hod - měření radiace v areálu JE Fukushima Daiichi na měřicích místech: mezi 2.RB a 3.RB 30mSv/hod, vedle 3. RB 400mSv/hod, vedle 4RB 100mSv/h od.

- 800 pracovníků JE Fukushima 1 je evakuováno z elektrárny a na místě zůstává 50 zaměstnanců, kteří zajišťují čerpání mořské vodo do všech tří reaktorů

Stav všech bloků dne 15.3.2011 v 13:00 hod místního času dle JAIF -
Príloha:
110315-zpravyfukusima2.pdf


Další vývoj situace od úterního odpoledne do dnešního rána.

Úterý 15.3.2011 - Vývoj situace - 16:00 hod v ČR


JE Fukushima Daiichi, stav v 17:00 hod místního času - TEPCO tisková zpráva

Všech 6 bloků JE Fukushima Daiichi je odstaveno.

Vlivem dočasného zvýšení radiace na JE zůstává pouze 50 lidí, kteří obsluhují potřebné zařízení. Ostatních cca 800 lidí evakuováno, aby nečerpali neodůvodněné dávky.

1.RB

- na odstaveném reaktoru dne 12.03.2011 v 15:36 hod došlo k výbuchu nahromaděného vodíku vně kontejmentu. Integrita kontejmentu však nebyla narušena. Rozsah poškození se vyšetřuje.

- do tlakové nádoby reaktoru se vstřikuje mořská voda.

- kontejment je zaplňován mořskou vodou

2.RB

- reaktor je odstavený, ale vlivem výpadku chladicího okruhu došlo již 2x k celkovému odhalení paliva v AZ reaktoru a k následným efektům - natavení paliva, vývin vodíku,...

- po explozi 6:14 hod uvnitř v kontejnmentu - patrně explodoval nahromaděný vodík v systému potlačení tlaku (Pressure suppression chamber), protože následně došlo k poklesu tlaku v tomto prostoru.

- po tomto výbuchu se objevily v lokalitě vyšší aktivity dávkového příkonu v areálu JE - viz hodnoty v předchozím odstavci.

- je podezření o částečném porušení těsnosti kontejmentu, ale nepotvrzeno

- zprávy o aktivitách na hlavní vrátnici (dle IAEA) - v 9:00 hod - dávkový příkon 11.9 mSv/hod, a v 15:00 hod již jen 0,6 mSv/hod.

- do tlakové nádoby reaktoru se vstřikuje mořská voda.

3.RB
- na odstaveném reaktoru dne 14.03.2011 v 11:01 hod došlo k výbuchu nahromaděného vodíku vně kontejmentu. Integrita kontejmentu však nebyla narušena. Rozsah poškození se vyšetřuje.

- 15.3.2011, v 02:30 místního času opět spuštěno vstřikování mořské vody do reaktoru, které bylo dočasně zastaveno.

4.RB

- reaktor je zcela odstavený, zaplněn vodou a je v chladném stavu
- nejsou žádné indikace netěsností chladiva reaktoru uvnitř v kontejmentu
- reaktorová budova na 5. patře (horní střešní část) vykazuje poškození.

- v ranních hodinách (v 9:00) zde vznik neočekávaně požár - v severozápadní části reaktorové budovy, ale tento byl uhašen již v 11:00 hod. Probíhá kontinuální sledování situace, protože není jasné jak požár vznikl.

5.a 6.RB
- reaktory dlouhodobě odstaveny, zaplněny vodou a jsou v klidu,
- nejsou žádné indikace netěsností chladiva reaktoru uvnitř v kontejmentu



16.3.2011 - Vývoj situace - 08:00 hod v ČR



JE Fukushima Daiichi

Na BD bloků 1.-3.RB není obsluha z důvodu vysokých dávek radiace.

4.RB

15.3.2011, kolem 6:00 hod bylo slyšet hlasitý výbuch ze 4.RB z prostoru horních pater. Následně zjištěna poškození stěn stavby v horní části budovy a střechy. Za cca 3 hodiny v 9:00 hod se objevil požár na necirkulačním systému motor-generátorů na 3.patře reaktorovy (pozorováno zvenčí budovy). Oheň zanikl sám v průběhu příprav na jeho hašení v cca 11:00 hod.

- blok byl v dlouhodobé odstávce a veškeré palivo bylo vyvezeno do bazénu použitého paliva.

- chlazení bazénu skladování použitého paliva je nefunkční a teplota byla okolo 84°C (spolehlivost měření není známá)

15.3.2011, 16:00; Tepco oznámilo, že v bazénu skladování použitého paliva 4.RB nebylo dostatek chladicí vody - a to způsobilo vývin a následný výbuch vodíku



16.3.2011 00:40; ve zprávách NHK :

1.varianta - požít helikoptéry k zaplavení bazénu skladování 4.RB vodou
2.varianta - použít automobilové požární cisterny a doplnit vodu hadicemi do bazénu skladování 4.RB


5:45 - Tepco oznámilo, že pracovníci, kteří stěhovali baterii na BD 4.RB zjistili požár na 4.poschodí reaktorovy, ale do 30 min sám zanikl.


Priebeh po zemetrasení
Príloha:
japonsko-stav-je-po-zemetreseni_110316_08_hod_zg.doc




1. Jaké jsou zdravotní účinky radiace?

Zdravotní účinky záření lze rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. Časné: Již dlouho je známo, že vysoké úrovně záření mohou poškozovat tkáně lidského těla. Tyto účinky záření lze u ozářeného jedince klinicky diagnostikovat; nazývají se deterministickými účinky, protože jakmile dojde k ozáření dávkou nad příslušný práh, tyto účinky nastanou a jejich závažnost závisí na dávce. Pozdní: Studie obyvatelstva, které bylo vystaveno záření, zvláště lidí přeživších výbuchy atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki, ukázaly, že ozáření může rovněž vést k pozdějšímu vzniku rakoviny a případně k dědičnému poškození. Takovéto účinky nelze obvykle potvrdit u žádného konkrétního ozářeného jedince, ale mohou být odvozeny ze statistických studií velkých skupin obyvatelstva: u ozářeného obyvatelstva vznikají náhodně.

Účinky deterministické - dochází k nim v důsledku smrti velkého množství buněk nebo ztráty schopnosti dělení buněk. Platí pro ně:

1. jedná se o účinky prahové, tj. objeví se až po překročení určité hodnoty dávky, která je pro každý orgánjiná

2. po překročení prahové dávky vzrůstá míra poškození s velikostí dávky v daném orgánu

3. jako příklady jsou uváděny: nemoc z ozáření, poškození kůže, poškození oční čočky, postižení fertility (tj. ztráta plodnosti)

4. lze klinicky prokázat zda poškození bylo způsobeno ionizujícím zářením nebo něčím jiným

5. je rozdílné zda je ozáření provedeno jednorázově (v krátkém časovém intervalu) nebo během delšího časového období (týdny, měsíce..). Při delším časovém období je organizmus odolnější, tedy jsou vyšší prahové dávky a to 2x až 10x

Účinky stochastické - jsou vyvolány mutacemi (tj. změnami v genetické informaci buňky), které vznikly působením ionizujícího záření na buňky. Dělí se na:

1. somatické - jedná se o různé formy rakoviny

2. genetické - tj. poškození zárodečných buněk

Platí pro ně:

1. jsou bezprahové

2.s rostoucí dávkou roste pravděpodobnost výskytu

3. nezáleží na tom, zda byl člověk ozářen jednorázově nebo v delším časovém období (tělo si dávku pamatuje)

4. nelze klinicky rozeznat zda účinek byl způsoben ionizujícím zářením nebo něčím jiným

5. velikost účinku nezávisí na velikosti dávky

6. účinek nevzniká ihned, ale až po několikaletém období latence

2. Jakou dobu může na člověka určité množství radiace působit?

Každý z nás je vystaven záření po celý život, přičemž pro většinu lidí je největším zdrojem ozáření příroda. Kosmické záření přichází skrz atmosféru Země, některé ze Slunce, jiné ze zdrojů energie v naší galaxii i mimo ni. Atmosféra Země funguje spolu s magnetickým polem jako štít proti záření. Ve vyšších polohách je nižší stínicí účinek a dávka se se stoupající nadmořskou výškou zvyšuje.

3. Do jaké vzdálenosti se může vliv radioaktivního záření projevit? Případně jakou roli hrají povětrnostní nebo jiné vlivy?

Vzdálenost, jakou ionizující záření uletí při průniku danou hmotou, se nazývá dolet. Tato vzdálenost závisí na druhu a energii záření a na hmotě jíž záření proniká. S ohledem na svoji velikost a elektrický náboj jsou částice alfa snadno zastavitelné pokud narazí na hmotu. Ve vzduchu činí jejich dolet pouze několik centimetrů. Tloušťka papíru toto záření zcela zastaví. Dolet částice beta je značně větší než částic alfa, částečně proto, že elektrický náboj alfa částice je dvakrát tak velký, než částice beta. Dolet částice beta ve vzduchu se mění v rozsahu 0,1 až 20 metrů v závislosti na počáteční rychlosti částice. Gama záření se tak snadno při průchodu hmotou nezastaví jako částice s nábojem. Jeho dolet je větší a snadno proniká živou tkání. Ke snížení intenzity záření gama o 50 % postačuje například: 1 cm olova, 5 cm betonu nebo 10 cm vody. Závisí přitom na energii a druhu stínícího materiálu.

Povětrnostní nebo jiné vlivy hrají roli tehdy, pokud vedou k transportu radioaktivních částic. V místě kam jsou radioaktivní látky transportovány pak platí stejné projevy jako je uvedeno v textu výše.

4. Jaké to může mít důsledky? (okamžité x dlouhodobé), jsou odlišné pro děti nebo např. dle odolnosti organismu?, jaký je vliv na krajinu?

Prvá část dotazu již byla zodpovězena v prvním otázce. Fyzikální účinky záření na organismus ať již dětský nebo dospělý jsou stejné a spočívají v principu interakce zmiňovaných typů záření s buněčnou tkání, respektive jejími základními stavebními prvky a to zejména těmi, které nesou dědičnou informaci. Protože buňky jsou na ionizující záření necitlivější ve fázi dělení je lidský organismus v v období intenzivního růstu na ionizující záření také citlivější. Pokud jde o vliv ionizujícího záření na krajinu tak samozřejmě závisí na velikosti obdržené dávky (rozuměj množství energie absorbované při interakci ionizujícího záření s hmotou tvořící krajinu). A aby byly projevy ionizujícímu záření na krajině patrné, tak to už by musely být pěkně vysoké dávky srovnatelné snad jen s dávkami při jaderných testech.

5. Lze dělat nějaká preventivní opatření pokud již došlo k rozšíření radioaktivní kontaminace do životního prostředí?

Vždy lze provádět přiměřená preventivní opatření. V tomto případě by bylo nejvhodnější realizovat taková opatření, která by zabránila kontaktu radioaktivní kontaminace s organismem. Obecně se připouští tři potenciální cesty ozáření (expozice) organismu a to vnější ozáření, inhalace (dýchání) a ingesce (příjem kontaminovaných tekutin a potravin). A právě ta poslední expoziční cesta má zdroj v krajině, tj. v těch složkách krajiny, které slouží k výrobě potravin. Proto je nezbytné zabezpečit dostatečně pečlivé monitorování vlivu radioaktivní kontaminace na krajinu a zabezpečit monitorování vstupu této kontaminace do potravního řetězce člověka.

6. Hrozí nějaké nebezpečí u nás?

Na základě stávajících informací a znalosti transportních mechanismů radioaktivní kontaminace na velké vzdálenosti lze optimisticky tvrdit, že nebezpečí radioaktivních dopadů jaderné havárie jaderné elektrárny Fukušima u nás nehrozí. Na druhé straně žádné riziko nepodceňujeme a vývoj situace sledujeme nejen v tisku, ale i pomocí technických prostředků, které pracovníci ČEZ, a.s. mají v současnosti k dispozici. Navíc nepřetržité monitorování zabezpečuje i stát a to prostřednictvím technických prostředků systému varování, které pro SÚJB provozuje SÚRO. Podrobnější informace viz www stránky SUJB.CZ.



Letáky vydané pre okolie a laickú verejnosť.. v podstate aktuálne aj u nás lebo Dukovany = Mochovce
17.3
Príloha:
letak-japonsko-final_zpravodaj_edu.pdf

18.3
Príloha:
letak-japonsko-radiace-final.pdf
18.03.2011 - 20:46:15
00
CraObs: konečne niečo normalne :) a nie tie bludy...
18.03.2011 - 21:48:39
00
jj, kto mal interes, dalo sa to najst na weboch :y:
18.03.2011 - 21:52:01
00
Napr. tu:
starsie spravy: http://pbspravy.sk/zaujimavosti/priebezne-aktualizovane-novinky-z-jadrovej-elektarne-fukushima/
novsie spravy: http://pbspravy.sk/zaujimavosti/fukushima-priebezne-aktualizovana-situacia-v-jadrovej-elektrarni/

A tu:
http://techportal.sk/jadrova-havaria-japonsko
18.03.2011 - 22:02:34
00
techportal je super :y: vdaka za link.
19.03.2011 - 08:04:58
00
keyboard_arrow_up