Toto je dlhy prispevok. O tom, aka dolezita bola a je uloha Bulharska v podpore Ukrajiny. Klobuk dolu pred ich vtedajsim premierom a ministrom financii.
Zaroven je to priklad, co sa moze stat u nas - ked sa dostanu k moci strany kolaborujuce s Ruskom.
Skopiroval som ho z diskusie na
https://www.armadninoviny.cz/specialni-diskuse-ukrajina.html#diskuzeAutor: PeterN, dnes o 8:55.
Original:
https://www.welt.de/politik/ausland/plus243262783/Bulgarien-Das-Land-das-heimlich-die-Ukraine-rettete.html (ak ma niekto predplatene).
BULHARSKO
Země, která tajně zachránila Ukrajinu
Bulharsko bylo známé svým postojem proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. Výzkum WELT však odhaluje, že Sofie během klíčových měsíců války masivně podporovala Kyjev municí a naftou. Exkluzivní vhled do skryté strategie – a bezkonkurenční statečnost.
Člověk si už říkal, co tam vlastně chce. Když bulharský premiér Kiril Petkov 28. dubna odcestoval do Kyjeva, aby slíbil svou podporu prezidentu Volodymyru Zelenskému, neměl moc co nabídnout. Alespoň ne oficiálně. Jeho koaliční partner v Sofii, Socialistická strana, se striktně vyslovil proti dodávkám zbraní ze solidarity s Ruskem.
Když se Petkov a Zelenskyj konečně objevili společně před kamerami, oznámili dohodu, která zněla dost zvláštně. Bulharsko opraví vojenskou techniku z Ukrajiny. Oba muži se usmáli a pevně se drželi za ruce.
Bulharsko se zapsalo do historie svým postojem, že je vedle Maďarska jedinou zemí NATO, která zbraně nedodává. Do teď. Co se veřejnost nedozvěděla: V době cesty do Kyjeva podle výzkumu WELT bulharská vláda již zahájila řízení o komplexní vojenské pomoci Ukrajině.
Aby se zabránilo oficiálním dodávkám zbraní, munice a výzbroj se na Ukrajinu dostala nepřímo. Bulharsko občas pokrývalo třetinu potřeb ukrajinské armády. Ale to není vše: Bulharsko nepozorovaně vyváželo naftu i na Ukrajinu a zajistilo tak v období mezi dubnem a srpnem až 40 procent potřeb tanků a vozidel kyjevské armády. To je obzvláště výbušné, protože Bulharsko v té době ve své rafinérii zpracovávalo pouze ropu z Ruska.
Je to příběh skryté strategie pomoci Ukrajině proti všem překážkám. Vláda jedné z nejchudších zemí EU, která byla jako bývalá země východního bloku dlouho považována za přívěsek Moskvy, našla odvahu, která ukazuje ostatním zemím příkladným způsobem: Navzdory závislosti na Rusku a obavám z Putinovy agrese existují kreativní způsoby, jak stát po boku Kyjeva. Zásluhu na tom měli tehdejší úřadující premiér Petkov a ministr financí Assen Vasilev z reformní strany „Budeme pokračovat ve změně“.
Dnešní opoziční politici poprvé veřejně a exkluzivně promluvili s WELT o tom, co se dělo v zákulisí v rozhodujících měsících. Pohled zpět ukazuje, že dva lidé, kteří změnili politickou kariéru, a ekonomové vyškolení na Harvardu, kteří ve své zemi skutečně bojovali proti korupci, pochopili rychleji než mnoho jiných hlav států, že Evropa nemá čas ztrácet čas. Bulharsko také hrálo vedoucí roli v sankcích EU a způsobech, jak se zbavit závislosti na ruské energii.
Vláda v Kyjevě potvrdila skrytou vojenskou pomoc na žádost WELT. "Kiril Petkov prokázal svou integritu a já mu budu vždy vděčný za to, že využil všech svých politických schopností k nalezení řešení," řekl WELT ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Příběh je podle něj v zásadě jednoduchý: zatímco někteří členové bulharské koalice se postavili na stranu Ruska, Petkov se rozhodl „stát na správné straně historie a pomoci nám čelit mnohem silnějšímu nepříteli v obraně“.
Začíná 25. února, pouhý den po Putinově útoku na Ukrajinu, na neformálním zasedání Evropské rady v Bruselu. Vzhledem k tomu, že všichni předsedové vlád EU vystupují jeden po druhém, protahuje se jednání dlouho do noci. Premiér Petkow říká, že v těchto hodinách chodí od jednoho kolegy ke druhému, včetně Emmanuela Macrona a Olafa Scholze.
Wassilewova dojemná řeč
Všem připomíná: Ukrajinský prezident Zelenskyj může mít méně než 48 hodin života, je na moskevských seznamech úmrtí a rada musí okamžitě přijmout rozhodnutí. Jeho návrh: oddělit Rusko od platebního systému Swift a zmrazit evropské dluhopisy ruské centrální banky. Mnoho hlav států mělo obavy, ale nakonec Evropská komise tento krok podpořila.
Ministr financí Vasilev se zároveň zúčastnil zasedání Ecofin ministrů financí EU v Paříži. Byla tam i nerozhodnost, říká. Všichni byli stále v šoku z útoku. Potom Vasilev promluvil. Ne o číslech a ekonomických důsledcích. Ale o tom, co Putin myslel „denacifikací Ukrajiny“.
„To dělali Rusové v Bulharsku po druhé světové válce, zavraždili tisíce disidentů, profesorů a kněží,“ říká Vasilev. Prosazoval také okamžitá rozhodnutí. Účastníci setkání potvrdili WELT, že bulharský ministr změnil náladu. O dva dny později Brusel opatření zavedl. V kruzích EU se mluví o „bulharském návrhu“.
19. dubna, krátce před Petkovovou cestou do Kyjeva, navštívil ukrajinský ministr zahraničí Kuleba hlavní město Sofii. V té době začala druhá nejistá fáze války. Ukrajinci zatlačili útočníky z oblasti Kyjeva a severu, ale mnoho západních zbraní ještě nebylo dodáno. Boje byly tak intenzivní, říká dnes Kuleba, že Ukrajina nutně potřebovala doplnit své zásoby, především kvůli nedostatku munice sovětské výroby.
"Věděli jsme, že bulharské sklady mají velké množství potřebné munice, a tak mě prezident Zelenskyj poslal, abych využil diplomatických dovedností k obstarání potřebného materiálu," říká Kuleba. Ve svém veřejném prohlášení vynechal dodávky zbraní a ocenil, že Bulharsko přijalo mnoho ukrajinských uprchlíků.
Ale další rozhovory probíhaly za zavřenými dveřmi. Kuleba dal jasně najevo, že jde o „život a smrt“. Bulharsko musí Ukrajině poskytnout „bezpečnostní podporu“, protože jinak by Rusové obsadili více vesnic a měst a „zabíjeli, mučili a znásilňovali“ více Ukrajinců. Petkov podle Kuleby odpověděl, že jeho domácí politická situace „není snadná“, ale že udělá „vše, co bude v jeho silách“.
Petkov dnes říká, že jeho vláda tehdy dala zprostředkovatelům povolení k vývozu. Ne přímo na Ukrajinu, ale zprostředkovatelským firmám v zahraničí. "Náš soukromý vojenský průmysl vyráběl na plné obrátky," říká. Záběry z dubna ukazují nákladní letadla „naložená až po okraj“ municí létající tam a zpět mezi Bulharskem a Polskem.
Je všeobecně známo, že polské letiště Rszeszow, ležící 70 kilometrů od ukrajinských hranic a hermeticky střežené NATO, je důležitým překladištěm. "Ujistili jsme se, že pozemní trasa přes Rumunsko a Maďarsko je otevřená i pro nákladní vozidla," říká Petkow. "Odhadujeme, že zhruba třetina munice potřebné pro ukrajinskou armádu pocházela z Bulharska v raných fázích války."
Za dodávky zaplatily USA a Velká Británie
Kuleba říká, že nemůže uvést úplné podrobnosti, ale potvrzuje, co se děje. Zdůrazňuje, že nešlo o to, že by bulharská vláda poskytla Ukrajině přímou vojenskou pomoc, „ale o to, že ukrajinské společnosti a společnosti ze zemí NATO dostaly příležitost obstarat si to, co bylo potřeba, od bulharských prodejců“.
Podle informací WELT dodávky hradily USA a Velká Británie. Dobré pro Ukrajinu – a dobré pro bulharský průmysl. Věci se zamotaly v červnu, kdy šéf státní exportní společnosti Kintex Alexander Mihailow musel po politickém sporu rezignovat a vyšel na veřejnost s údaji – pravděpodobně s cílem svrhnout vládu. Mihailov mluvil o exportu v hodnotě „dvě miliardy eur“ od začátku války. Zmínil také dodávky munice pro vícenásobný raketomet Grad BM-21.
Ale odezva byla malá. Pozornost mezinárodních médií se již soustředila na dodávky západních zbraní, včetně amerického raketometu Himar. A socialistická strana ve vládě? Opakovaně vyhrožoval rozbitím koalice v případě přímé podpory Kyjevu, ale nemohl jednat, protože oficiálně neexistovala.
Ještě dále pod veřejným radarem Bulharsko dodávalo naftu Zelenskyjově armádě. Bývalý ministr financí Vasilev hovoří o dubnovém zasedání Světové banky ve Washingtonu. Tam mu zástupce Ukrajiny hlásil, že jim dochází palivo. Bulharsko má u Burgasu u Černého moře rafinerii, kterou provozuje dceřiná společnost ruské skupiny Lukoil a zásobují ji ropné tankery z Ruska.
Vasilev, říká, povzbudil Lukoil v Bulharsku, aby vyvezl přebytečnou ropu na Ukrajinu. Reakce byla pozitivní a tamní dělníci také odsoudili Putinovu válku, říká. Země potřebuje zhruba polovinu vyrobeného paliva sama, zbytek přivezl na Ukrajinu. Také zde: Dodávky od místních firem řešili zahraniční zprostředkovatelé. Kyjev na žádost potvrdil WELT, že ukrajinské společnosti dostávaly bulharskou naftu během kritické fáze.
„Na Ukrajinu pravidelně jezdily kamiony a cisterny přes Rumunsko a v některých případech se palivo nakládalo i do nákladních vlaků,“ říká Vasilev. "Bulharsko se stalo jedním z největších exportérů nafty na Ukrajinu a občas pokrývalo 40 procent ukrajinských potřeb."
Země byla až do konce roku 2022 stoprocentně závislá na ruských dodávkách, a proto se neúčastnila ropného embarga EU. Vypadalo to, jako by se země zabývala jen svými vlastními potřebami – Petkov a Vasilev to ale snesli a v Bruselu obhájili svou pozici.
S tajnou pomocí podstoupil premiér vysoké riziko. Průzkumy v Bulharsku ukázaly, že 70 procent občanů se obává zatažení do války, a proto nemají rádi přílišnou podporu Ukrajině. Prezident Rumen Radev ze Socialistické strany podporoval tuto náladu a tvrdil, že Bulharsko se stává válečnou stranou, pokud jde o dodávky zbraní – prohlášení, které zaznělo i od části SPD v Německu.
Postoj ministra obrany Stefana Janowa také ukazuje, jak velká část vlády stála při Rusku. Na začátku války dokonce přijal Putinovu představu o „zvláštní operaci“ – a Petkov ho okamžitě vyhodil.
Hra na schovávanou skončila teprve nedávno. Od začátku roku je rafinerie Lukoil v Burgasu řízena zcela z Bulharska, bez napojení na centrálu v Rusku, a chce se pokusit získat ropu i z jiných zemí. V listopadu vláda v Sofii oficiálně požádala Evropskou komisi o povolení vyvážet naftu rafinovanou z ruské ropy – a to i na Ukrajinu.
Je nepravděpodobné, že by Moskva o dodávkách nafty ukrajinské armádě věděla. V každém případě ropné tankery během měsíců pokročily. Kremlu neuniklo, že Bulharsko za vlády premiéra Petkova a ministra financí Vasileva masivně vedlo kampaň za Ukrajinu. Už v květnu Moskva zahájila kybernetické útoky na svou zemi, říká Petkov. Na dodávce elektřiny, na poštách, občas nebylo možné vyplácet důchody pro státní zaměstnance.
Moskva se také pokusila uplatit členy parlamentu a infiltrovat úřady. Někteří poslanci z proruské strany obroda dostali přímé pokyny z Moskvy. Bulharsko nechalo od března do června vyhostit ze země celkem 70 zaměstnanců ruské ambasády v Sofii. Obvinění: špionáž.
Moskva se rozhodla jít příkladem. Bylo známo, že Bulharsko bylo v té době nejvíce závislou zemí EU na ruském plynu. Již 27. dubna byl Gazprom Bulharsko první zemí EU, která odpojila plyn. Sofie se ale nevzdala. Premiér Petkov během 24 hodin představil řešení, které by téměř sedmi milionům bulharských obyvatel umožnilo obejít se bez plynu z Ruska. Zorganizoval dva tankery s kapalným plynem z USA – za stejnou cenu za metr krychlový, jakou požadoval Gazprom.
Petkov nyní také vysvětluje, proč byl Washington ochoten to udělat. „Během rozhovorů jsem dal jasně najevo, že tankery jsou politickým signálem pro celou Evropu, že vždy existují cesty, jak se ze závislosti na Rusku dostat.“ Nechal také dokončit plynovodní spojení s Řeckem. Bulharsko je důležitým energetickým uzlem pro jihovýchod EU.
V létě byla Petkova vláda svržena – parlament mu vyslovil nedůvěru. Svou roli sehrály i proruské síly. Až do podzimu Petkov a Wassilew jednali pouze dočasně. Ve volbách se hlasy rozdělily mezi mnoho malých stran a od té doby se země potácí mezi reformou a návratem do starých časů. Postoj k Ukrajině se ale poněkud změnil.
V prosinci parlament rozhodl o oficiálním povolení dodávek zbraní Ukrajině. "Jsme za to Bulharsku hluboce vděční," řekl ukrajinský ministr zahraničí Kuleba. Už nyní však vidí snahu toto rozhodnutí torpédovat. "Je neuvěřitelné, jak vytrvale se tyto síly snaží stáhnout Bulharsko na stranu agresora a řezníka." Petkov a Vasilev se svou bezprecedentní a skrytou pomocí již zapsali do historie. Se svým hnutím „We set the change“ chtějí znovu kandidovat v příštích volbách – a pokračovat v boji za proevropské Bulharsko. Jedna věc, říká Petkov, je nevratná: "Ukázali jsme, že svět bez závislosti a strachu z Ruska je možný."
Aj tak sa da....
