Horal 2008 # MTB # horský bicykel # cyklomaratón # tréning # skúsenosti # diskusia # podujatie # cyklopreteky

Aj ja ďakujem.
Neviem či to bolo šokom, alebo čo, ale po príchode do cieľa som sa veľmi rýchlo vzdialil asi 20 metrov. Možno to bolo volanie bufetu, alebo som mal podvedomí pocit, že treba uvoľniť cieľový priestor pre ďalších a ďalších prichádzajúcich maratóncov Neviem. A tak som prišiel o spoločné cieľové foto s tým fantastickým blavákom na kanondejle, čo má oranžový avatar. Škoda.

vyraz tvare piso, uprimny smiech, netusim co mu bolo smiesne

Nieco som nasiel predsa.....

vyraz duda, trosku pomedzi zuby,
dudo neviem coby danca povedala keby si ju tam tak ultra lahko objal, tie biele gate...

no nieje to skoda takto si zasrat bike?

neskoro,ale predsa...snazil som sa doteraz nieco napisat-ale ked som vcera vecer zacal pisat minul sa limit v prispevku..-tak som to skopcil do wordu a pisal dalej..a dalej..az sa z toho vyklul taky amatersky report-moj pribeh,este to dokoncim a nejak totu zavesim -ako sa to vlastne robi???
...bolo to uff...co dodat-kazdy sme si to prezili po svojom-a vsetci co sme presli sme fakt crazy!!!!
...respect to all!!!
...je mi ale velmi luto ,ze som s vami nemohol zdielat tu vecernu atmosferu-ale moji kamosi hnali tak sa nedalo nic robit,zial nezohnali sme ubytko a dalsia noc v stane bola vylucena!
..nabuduce to riesim inak!
dufam ,ze dam techniku akotak do poriadku a mozeme sa stretnut aspon v dubnici-zajtra nahadzujem naspät vcka-xtr-tie zatial nikdy nesklamali...aj ked hydra je hydra!
som ale rad ze som vas poniektorych videl aspon nachvilu!!!-pekna to chvila ...
takze ak mi poviete ako tak snad vecer totu vlozim-moje male dielko

Dudo co to fungeľ nové XŤR po závode puká/nepuká ?

kujééém obom.
Tomáš ak máš(sa to rýmuje) ešte najaké moje foto bitt mailni mi ho. Dikes
Od Drotara som už posťahoval.

Ma napadol jeden "vtip"
-Čo to máš Tomáš?
-Nič.Nič.

ono je to trosku inak, "co to mas tomas? nic jano jano"
foto tusim este je, poslem,

http://forum.mtbiker.sk/download.php?id=16684-tak moje platnicky a trochen vybrusene piesty su tu

Normálne to mailni červovi na [email protected] ako doc prílohu. Nech je z toho oficiálny report. Latanka je už vyvesený, ja som už tiež poslal a myslím, že tento ročník si zaslúži pokojne aj 3 aj 5 aj viac pohľadov na ten mordor.

pripajam aj ja zopar momentiek z tohtorocneho horala

Foto Horal 2008

Je pátek odpoledne 8.8.2008. Je relativně pěkné počasí. S Pekáčkem nakládáme natěšení na Horala a dovolenou na Slovensku věci do auta a doufáme, že sobotní nepříznivá předpověď počasí bude jen chybou numerického modelu Aladin, vzhledem k tomu, že na ostatní dny hlásí krásné počasí. Nicméně jen jsme naložili věci do auta, začaly blesky lítat a proudy vody se valily po cestě. Chvilku jsme čekali s odjezdem, až přejde nejhorší, ale nejhorší nepřecházelo, tak jsme se vydali do deště tajně doufajíc, že s přejezdem Slovenských hranic uhodí třicítky a budem otvírat okna. Okna jsme neotvírali . Večer po deváté dorážíme do Svitu. Potkáváme Tinka s Bublikem. Jdeme na česnečku do hospody, a tam potkáváme Aleše Procházku s Tomem Gladišovým a Broňou Ivanem, kteří říkají, ať si česnečku nedáváme, tak jdeme zpátky k autu, kde vybalujem řízky a stavíme stany na našem loňském osvědčeném místě za garážema. Kolem půlnoci se do našeho stanového městečka přidává ještě Vítek s Irčou a Peťou. Ráno se probouzíme do mírně zakaboněného počasí. I Tatry jsou oproti loňskému roku vidět . Jdeme se odprezentovat. Ještě chvilku meditujeme zda vestičku vzít či nevzít a vyrážíme na start. Já jsem si ji pro jistotu nevzala. Zima moc nebyla a po loňské zkušenosti, kdy jsem měla windstoperku, batůžek a zásoby jídla a vody na přezimování a nic z toho jsem pořádně nevyužila navzdory nepříznivému počasí, jsem vestičku pokládala za zbytečnou .


8:00 start. Se startovním výstřelem začíná pršet. Snad to brzo přejde stejně jako vloni, říkám si. První terénní část celkem utekla. Možná to bylo proto, že jsem měla tak zamlžené brýle, že jsem nestíhala vnímat okolí. Na cestě do Šuňavy mě dojíždí Pekáček. První občerstvovačku projíždím. Stejně tak tu druhou. Vody dost ze všech stran a bahna jsem přejezená taky dostatečně. Vláknina, nebo jak se tomu říká? První z tří velkých kopců mi dává pěkně zabrat a říkám si, že to dneska bude asi docela sranda. Předjíždí mě Vítek.


V Liptovské Tepličce už neodolávám a zastavuju u občerstvovačky, abych dobrala vodu do flašky a trošku se najedla, ať mám z čeho vyrábět teplo. Jedu do kopce. Do protisměru už jedou závodníci, kteří už mají druhé dlouhé stoupání za sebou. Jak deprimující . V kopci dojíždím Pekáčka, který nadává a uvažuje o zabalení. Pokračujeme v cestě spolu a užíváme si bahenní lázně všeho druhu. Docela se zahřívám, ale už to nejde tak dobře jako ze začátku. Sil moc není a elán už vůbec ne. Terén je takový, že místy je výhodnější tlačit i po rovině. Do kopce mi místy ani tachometr neměří, jak se vleču... Závodní ambice dojet v co nejlepším čase se mění na boj s morálkou.


Projíždíme Liptovskou Tepličkou a vydáváme se do třetího největšího stoupání. Následuje sjezd borůvčím, které je tak nacucané, že to místy připomíná rašeliniště. V tom vyskakuje z křoví veselý pán s pleskačkou. Na závodech to nedělám, ale tentokrát jsem bouřlivě povzbuzujícímu fanouškovi neodolala. Myslivec hřál pěkně ještě několik kilometrů spolu s Pekáčkovou pláštěnkou, kterou mi jako správný gentleman půjčil. Ani ve sjezdu, který místy připomínal bahenní vodopád, jsem se nebála mokrých šutrů a kořenů, nebrzdících brzd a brodů, kde se hrozivě valila voda do údolí . Dojíždíme k další občerstvovačce, která byla bohužel jen pitná, tak dojídáme vlastní zásoby. Potkáváme tam třesoucího se bajkera, který s vyhaslým pohledem kamsi do lesa a půjčenou bundou od paní z občerstvovačky, futruje nějakou tyčinku. Paní na občerstvovačce byly velice hodné a s Pekáčkem nás pohostily vlastní svačinou. Karbenátek byl výborný. Jestli to některá z dam čte, tak jim ještě jednou velice děkujeme .


Pokračujeme se zmrzlým bajkerem v cestě. Střídavě jede na čele on, střídavě my a nakonec se rozhodujeme, že to doklepem do cíle společně. Naše morálka je podlomená, až mi to přijde vtipné . Všichni dělají, že jedou a můžou, aby neslezli první z kola, ale jakmile sleze jeden, okamžitě slézáme všichni a děkujeme si navzájem za skvělý nápad tlačit . Kluci debatujou o všem možném, já už sotva pletu nohama. Není mi nějak dobře. Bolí mě celý člověk a pomalu už nemám sílu ani jít. Poslední 2 občerstvovačky, kde futrujeme samé zdravé věci ze zabíjačky, slivovička a posledních 10km do cíle. Víme, že už to do šesti nestihneme, tak ležérně vycházíme každý kopeček, abysme se moc nenadřeli .


10.10.47h - Pekáček, Lubor a já protínáme slavnostně cílovou pásku. Dokázali jsme to! Jsem utahaná jak nikdy. Všechno se děje někde v dálce v mlze kolem mě. Jsem jak kdyby mě někdo praštil po hlavě a nad každou větou musím dlouho přemýšlet . Aleš mě žene hned do sprchy, že bude vyhlášení. Půjčuje mi svoje kraťasy a mikinu. Vypadám jak fotbalový reprezantant, ale hřeje to pěkně . Protože se vyhlašování žen posouvá, běžím se převlíct do něčeho teplejšího. Startovaly jsme tři, ale nakonec jsem to do cíle doklepala sama. Mám z toho radost, nevyměkla jsem


Po vyhlášení odpadám a usínám v autě. Pekáček myje kola v řece, aby nás někde ubytovali. Ráno je krásné počasí, ale protože jsme oba mrtví, dovolenou na Slovensku rušíme a jedeme domů. Dobře jsme udělali. Já už třetí den ležím v posteli s horečkama a Pekáček už třetí den zachraňuje kola

Martinka, klobuk dole pred tvojou odhodlanostou popasovat sa s Krejzi v takom pocasi! A ze si to dokoncila - si proste krejzi!

Uz jsem ti psala na B-F, ze doufam, ze pojedes pristi rok taky .

Uvidime, co bude o rok! No si moj idol

Mata gratulujem. A taktiez gratulujem vsetkym ostatnym co presli Krejzi. Extra gratulacia ale patri samozrejme Pisovi a Dudovi, lebo len oni preukazali, ze su skutocne sratchky a vydrzali na trati tych 11 hodin. Nie je totiz hrdinstvo dat to za 6, ale vydrzat to 11.

Trochu mi je aj luto, ze som nepotiahol s vami chlapci (taketo pocasie a povrch mam naozaj rad), ale slubil som, ze budem robit garde. A mozno to tak aj malo byt a asi je to aj lepsie - tiez by mi totiz odisla zadna brzda, kedze som tam mal rok stare platnicky a uz po 45 km mali akurat dost. Ale zas stale lepsie mat len prednu, ako len zadnu...

P.S. Toto je jediny maraton (neratam MTB Trophy), kde mam vo vysledkoch DNF a to rovno 2 krat z dvoch pokusov. Prvy raz zlomena pätka a skrivena retaz, teraz toto. O rok je jubilejny desiaty rocnik, tak hadam sa mi podari naplnit podstatu prislovia "Do tretice vsetko dobre."

------------------------------------------------------------------------------

A velmi sa mi paci aj Iziho prispevok na stranke horal.sk:

Deň potom...
nedeľa, 10.08. 2008 - 07:43:08

Je krásne počasie, slnko svieti, na oblohe ani mráčik, teplota utešene stúpa.

Vzduch priezračný - perfektné výhľady na Vysoké Tatry. Zdá sa, že máme pred sebou krásny deň. Len sen som mal nejaký ťažší. Sadám k počítaču. Pozerám výsledky, prečítam kúsok fóra na mtbiker. Dofrasa, tak to nebol sen...

P.S. Ďakujem všetkým čo sa prihlásili, obdivujem odvahu tých čo nastúpili na štart a dávam klobúk dole pred tými čo došli do cieľa!

Ivan

Najprv som mal pocit, že tento ťažký maratón je natoľko intímny, že ani report nebudem písať, lebo sa slová ťažko hľadali. A momentálne to vyzerá, že to bude maratón s najväčším počtom reportov.

Martina vitaj v našej mikrotlupe. Gratulujem. Veľmi veľmi. Mohla by si to tiež zamailovať adminovi na oficiálne stránky, až maáš chuť. Návod je pár príspevkov vyššie.
A ešte raz gratulujem.

Môžem to chápať tak, že nám udeľuješ čestné členstvo v sratch clube?