Rus Ivan ráno vstal, vyčistil si zuby kartáčkem s americkou pastou, oholil se americkou břitvou, umyl si obličej francouzským mýdlem, použil americký
gel po holení, uvařil si vodu ve švédské konvici, vypil brazilskou kávu z polského šálku, oblékl si italský kabát, použil francouzskou kolínskou vodu, zamkl domovní dveře dvěma anglickými zámky, nasedl do amerického auta koupeného na židovský úvěr.
Zapnul japonské rádio, vybral rozhlasovou stanici Europa vysílající britskou píseň, jel po ruské silnici, nadával rusky když se vyhýbal ruským výmolům a ruským hrbolům, přijel do kanceláře, postavil auto na hlídané parkoviště se švýcarským alarmem a kanadským kamerovým systémem.
Svezl se finským výtahem, vešel do kanceláře s nápisem "oddělení merchandisingu", zapnul americký počítač s americkým operačním systémem, zašel na internet, vytvořený Američany, zadal anglickými písmeny webovou adresu americké sociální sítě, přihlásil se na svůj účet a napsal na svůj blog:
"NENECHME ZÁPAD ZOTROČIT RUSKO!"