Čo vám priniesla poštárka?

2;2,5 a 3 mam titanove bity,takze v pohode

hahaha, to je len PVD povlak

mozne to je,ale zatial sa mi ani raz nepretocil

to nie je mozne to je fakt. Je to naparovana/naprasovana vrstva TiC (titankarbid), TiN (titan nitrid) na ocel povrch (v tomto pripade)

naozaj sa oplati investovat do kvalitnych imbusov a nepouzivat nejake srackove.. ja som kupil author sadu za dakych 600 sk a mam ju doteraz, imbusy nejavia ziadne znamky poskodenia ani opotrebenia a pracovat s nimi je radost

Mas viac skusenosti s tenkymi vrstvami?

Co by ta zaujimalo? Viem to, co si pamatam z vysky+nejake male prakticke prkotiny.
Fyzikalna depozicia (PVD) je klasicka forma upravy povrchu suciastok (zvysenie tvrdosti a hlavne oteruvzdornosti, vysoka odolnost voci opotrebeniu) naparenim tenkej vrstvicky karbidov (titanu, chronu - karbidy, nitridy). Naparuju/naprasuju sa vo vakuovych komorach v atmosfere inertnych plynov (dusik, argon). Tolko viem, princip depozicie iba zbezne (uz je to davno, co som zo skoly), pouzitie a ine serepeticky tiez, ale nakopirujem ti tu taky vycuc:

Vznik povlakového systému:
Ve fázi přípravy je třeba nejprve provést dokonalé očištění a odmaštění povrchu nástroje. K odmašťování používáme mírně alkalické vodné roztoky tenzidů, ultrazvukové lázně a vodné oplachy. Sušíme proudem teplého vzduchu nebo nahříváme v sušičkách, v závislosti na možnostech výroby. Druhá část přípravy povrchu probíhá již ve vakuové komoře, kde se nejprve odčerpávají povrchově vázané plyny a následně se proudem iontů plynu nebo kovu odstraní několik nanometrů povrchové vrstvy. Zároveň se nástroje ohřívají. Přípravná fáze končí dosažením maximální možné kovové čistoty povrchu nástrojů a jejich zahřátím na požadovanou teplotu. Teplota vhodná pro povlakování se může měnit v závislosti na vlastnostech povlakovaných předmětů a druhu povlaku od 30 do 500 °C.
Tvorba vrstvy samotné je dána možnostmi povlakovacího zařízení a zkušeností obsluhy. Kotvení vrstvy může probíhat částečnou modifikací povrchu implantací částic nebo tvorbou mezivrstvy zvyšující adhezi vrstvy k nástroji. Právě tato adheze je základním parametrem celého procesu PVD povlakování a z tohoto hlediska je vhodnější princip obloukového odpařování. Využívá skutečnosti, že obloukový výboj za nízkého tlaku hoří na katodě pouze v náhodně proměnlivém bodě, vysokou teplotou odpařuje materiál katody, přičemž převážná část je ionizována. Pohyb katodové skvrny lze do jisté míry řídit magnetickým polem. Princip magnetronového odprašování je složitější v tom, že je nejprve potřeba ionizovat pomocný inertní plyn, např. argon, a pomocí urychlení těchto iontů bombardovat katodový terč a tak odprášit požadované částice.
V případě obloukového odpařování jsou odpařené částice, převážně kladné ionty, urychlovány záporným předpětím na planetový stolek s vhodně rozmístěnými nástroji. V této fázi mají ionty kvazikapalný charakter a po povrchu nástrojů se pohybují, spojují a postupně vytvářejí vrstvu po celém povrchu. Pohyb částic po povrchu nástrojů je žádoucí z hlediska rovnoměrnosti vrstvy. Je ovlivňován teplotou povrchu a energií částic. Po zakotvení probíhá růst vrstvy dle požadavků na výsledné vlastnosti - jedno- nebo vícevrstevné povlaky s jednoduchou či gradientní strukturou, různé tloušťky apod.
Závěr povlakovacího procesu spočívá ve zchlazení povlakovaných nástrojů pod teplotu oxidace oceli, tedy pod 200 °C a vyjmutí z komory. Nyní opustíme náš příklad a budeme se věnovat obecným vlastnostem vytvořených vrstev.

Vlastnosti vrstev
PVD povlaky jsou charakterizovány mnoha fyzikálními i chemickými veličinami:
# otěruvzdornost - např. u řezných nástrojů s výhodou využívaná vlastnost, prodlužující i několikanásobně jejich životnost;
# tepelná odolnost - povlaky odolávají teplotám až 800 °C (povlaky na bázi Cr a Al) a zároveň tvoří tepelnou bariéru. Této vlastnosti se využívá při vysokorychlostním obrábění, kde 78 % tepla vznikajícího při řezu je odváděno třískou;
# korozivzdornost - ochrana, kterou poskytují, závisí na mikropórovitosti a schopnosti některých prvků obsažených ve vrstvě se pasivovat, zde lze zmínit povlaky obsahující hliník, např. TiAlN a uhlíkové povlaky. Povlaky samy korozi odolávají;
# snížení třecího odporu - nízký koeficient tření mají např. MoS2, WC/C a DLC (Diamond Like Carbon);
# adheze - nejjednodušším měřením bývá pozorování okrajů vpichu vzniklého Rockwellovým hrotem;
# tloušťka - nejčastěji je měřena pomocí kalotestu (probroušení kulového vrchlíku a následný odečet optickým mikroskopem), zpravidla se pohybuje v rozmezí 1 - 4 ?m;
# mikrotvrdost - k nejtvrdším patří DLC povlaky, jejichž mikrotvrdost přesahuje 30 GPa. Pro srovnání např. u galvanicky připraveného "tvrdochromu" lze naměřit max. 9 GPa.
Pro účely výzkumu a při podrobnějším zkoumání se zjišťují ještě další charakteristiky, jako modul pružnosti, zátěžové křivky mikrotvrdosti, vnitřní pnutí, stechiometrie apod.

zaujimam sa nakolko tenke vrstvy su temou mojej bakalarskej prace.Ked som zbadal tvoj prispevok tak mi napadlo ze ci by si nemal nejake publikacie, v lepsiom pripade aj prakticke skusenosti s ich vytvaranim/hodnotenim ich vlastnosti.

ja som skor cez tepelne spracovanie, ale v ramci studia sme mali predmet o povrchovych upravach.
Kazda firma ktora robi PVD, CVD ma svoje know-how, ktore si strazi. Podrobne informacie nebudu volne k dispozicii, ale vseobecne principy a metody skusok s vysledkami su bezne na nete.

takze kolega strojar? Materialov mam dost akurat v kniznej podobe sa toho da zohnat pomenej.aj tak dakujem

Na tuto temu koncim, pretoze zasierame vlakno. Ak, tak sukromnou spravou.
Ano som strojar, 7 rokov v odbore tepelneho spracovania.

prve tretry uz doma

Nedavno

To pero si nedostal od firmy? Take nejake sme dostavali tusim

Za par supov na jednom eshope. Na firmu som este mlady.