Soudce:
\"To je velmi brutální čin. Pokud chcete, aby vám byl trest poněkud zmírněn,musíte nám vysvětlit motiv svého činu.\"
Muž:
\"Když ona byla tak omezená, že jsem ji prostě musel zabít.\"
Soudce:
\"Vždyť to, co nám teď říkáte, váš čin ještě přitěžuje. Jestli nechcete, aby vás přísedící už napřed odsoudili, pak nám předložte alespoň jedno polehčující vysvětlení.\"
Nato se muž rozhovořil:
\"Bydlíme ve 13. poschodí jednoho vysokého domu. V prvním poschodí žije rodina hotelového portýra, která má tři děti, které ale zůstaly od přírody neobyčejně malé, 12letý měří 80 cm a 19letý 90 cm. Jednoho dne jsem přišel domů a moje žena říká:
\"V rodině našeho portýra je něco špatně. Ty jejich děti jsou praví pyrenejové.\"
Já říkám: \"Ne, ty myslíš, že jsou pygmejové.\"
\"Ne\", říká moje žena,\"pigmej je látka, kterou má člověk pod kůží a tvoří se z ní pihy.\"
Já říkám: \"To je pigment.\"
\"Ne\", říká moje žena,\"pigment je to, na co psali staří Římané.\"
Já říkám: \"To je pergamen!\"
\"Ne\", říká moje žena,\"pergamen je, když básník začne něco psát a pak to nedokončí ....\"
Pane soudce, musíte ocenit, že jsem se ovládl, zamlčel slovo fragment, sedl si odevzdaně do křesla a začal číst noviny. Náhle však ke mně přišla žena s větou, po níž jsem usoudil, že je zralá pro blázinec. Tedy moje žena.
\"Miláčku, koukni se, co zde stojí!\"
Otevře knihu, ukáže na jedno místo v textu a říká: \"Slunečník kabelky byl učitelkou pasáka 15.\"
Vzal jsem knihu a stále ještě poklidně vysvětlil: \"Ale miláčku, to je fracouzská
kniha a francouzský text.
Tady stojí: La Marquise de Pompadour est la Maitresse de Louis XV.
To znamená: Markýza Pompadour byla milenkou Ludvíka XV.\"
\"Ne\", říká moje žena,\" to musíš překládat doslovně: La Marquise - slunečník, Pompadour - kabelka,la Maitresse - učitelka, Louis XV - pasák 15. Já to musím vědět naprosto přesně, já jsem si přece objednala pro svou výuku francouzštiny vynikajícího legionáře.\"
Já říkám: \"Ty myslíš lektora.
\"Ne\", říká moje žena,\"lektor byl antický řecký hrdina.\"
Já říkám: \"To byl Hektor a ten byl z Tróje.\"
\"Ne,\" říká moje žena, \"Hektor je plošná míra.\"
Já říkám: \"To je hektar.\"
\"Ne\", říká moje žena, \"Hektar je nápoj bohů.\"
Já říkám: \"To je nektar\".
\"Ne\", říká moje žena, \"Nektar je řeka v jižním Německu.\"
Já říkám: \"To je Neckar.\"
Moje žena: \"Vždyť přece znáš tu krásnou písničku o Rýnu a Nektaru, kterou jsme nedávno zpívali jako duo.\"
Já říkám: \"To se jmenuje duet.\"
\"Ne\", říká moje žena,\"duet je, když mají dva muži souboj se šavlí.\"
Já říkám: \"To je duel.\"
\"Ne\", říká moje žena, \"duel je díra v hoře, kterou projíždí vlak.\"
A dál, pane soudce, dál jsem to již nevydržel. Vzal jsem kladivo a ženu jím umlátil.\"
Nastala chvíle mlčení, po němž soudce vstal a vyřkl ortel:
\"Osvobozen, já bych ji umlátil už u Hektora.\"