Príbehy účastníkov Craft 1000 Miles Adventure 2013 - Filip Degl

Filip, alias 4fitness.cz. Štartoval na všetkých ročníkoch. Do tohto nastúpil s cieľom zvíťaziť, nakoniec skončil na druhom mieste. Na stránke preteku od februára písal o svojej príprave a tak ho súperi mali prečítaného. Nevadilo mu to. Naopak, keď tu bol sneh a dážď, volal ich na spoločné pobyty do teplých krajín.

Závěrečných asi 430 km jsem chtěl jet s hodinou spánku, protože mám vyzkoušeno, že nonstop neumím. Posledních 30 km před cílem jsem byl napůl mimo realitu a když jsem se konečně o 3:00 do cíle dopachtil, zjistil jsem, že chata Pepíka celá spí. Zkoušel jsem bušit na dveře, ale nevěděl jsem jestli mě můžou v podkroví vůbec slyšet. Také jsem nechtěl vzbudit někoho jiného. Nevěděl jsem kolikátý jsem a odhadoval jsem, že můžu být až 4. v pořadí. Jak ale dovnitř? Uvedomil jsem si, že všichni máme zalaminovaná telefonní čísla - mezi nimi číslo na Honzu. Zavolám Honzovi - to bylo jasné. Můj telefon byl už dávno vybitý. Začal noční rébus jak nabít telefon.


Hledal jsem okolo chaty. Nic. Věděl jsem, že elektřina bude v přilehlé kůlně. Na petlici kůlny byl zámek v něm klíč. Zalomený. Nedalo se nic dělat. Jediná možnost byl kabel vedoucí z těchto vrat, který napájel nafukovací slavobránu Craft 1000 miles Adventure. Nachystal jsem si nabíječku, vypojil bránu, zapojil telefon... a brána se nečekaně rychle začala poroučet k zemi. Říkal jsem si: "jim tady ještě napíchnu tohle monstrum na plot, utrhnu kotvení, zašmodrchám nebo jinak zhuntuju.." Takže brána zpět do sítě. Méně ochotně se začala narovnávat. Takhle jsem tam ve 3h v noci znovu a znovu topořil a hroutil Craftí bránu dokud jsem telefon nenabil k jednomu kratičkému hovoru.

Přišlo mi to v duchu Craft Adventure jako vtipné zakončení letošního ročníku.


Moje zhodnocení: bylo to letos lehčí. Nemám z toho vůbec takové ty pocity, že jsem překonával něco nad své síly jako v minulých letech. Bohužel, čím víc je člověk připravený a zná tento typ závodu, tím méně ho něco překvapí. O to méně je to adventure.
Výhra mi utekla, ale jsem i tak moc spokojený. Byl to pro mě nejtěžší moment, když jsem se musel na trati srovnávat s realitou, že už ztrátu nesjedu.


Po cestě mi pomohli polští kluci z pneuservisu poslepovat roztrhaný plášť. Jednou jsem vpadl do tábora a žebral mezi teenagery pumpu na kolo. Přičemž dívenka okamžitě zareagovala a věnovala mi pumpu, kterou dostala k narozeninám. Dar jsem jí alespoň zaplatil.
Z mechaniků Trilogy se vyklubali lidé z cateringu, protože odevšud vytahovali chleby, obložené rohlíky, čaje a vánočky. Vůbec se postarali 10x víc o můj žaludek než o moje kolo " title=" Moc všem těmto lidem dík!

Spal jsem v rozestavěném domě, v penzionu, ve vraku starého auta ačkoliv 30km předtím mi mladá dcérka nabízela nocleh u nich doma " title=", v prosklené autobusové zastávce pod kostelem, pod stolem na turistické značce, v Polsku v opuštěném letním bistru, v turistické útulně, na chodníku za budovou a naposledy 10 minutový spánek jsem provedl 30 km před cílem na stole.

Filip Degl, Brno (2. miesto, 8 dní a 10 hodín)