Maratónska stálica Karel Hartl: „Obdivuji všechny pracovité a skromné lidi“

Karel Hartl je už niekoľko rokov tradičným a dobre známym účastníkom slovenských a českých MTB maratónov. V dnešnom rozhovore sa dozviete viac o začiatkoch, koníčkoch ale tiež tréningu tohto vždy usmiateho maratónca.

Ahoj Karle, medzi maratóncami si „známa firma“ no na začiatok klasická otázka – ako a kedy si sa dostal k MTB maratónom a cyklistike ako takej?

Někdy v 15 letech jsem dostal od rodičů kolo Favorit a začal turisticky jezdit po okolí. A jelikož v Hranicích máme silniční cyklistický oddíl, tak jsem se po čase přidal k nim. Závodit jsem však začal až po maturitě v 18 letech rovnou v mužích. Byly to těžké začátky, ale postupně jsem se propracoval až k dvouletému působení v profitýmech JOKO Velamos a Favorit SCK. Na jaře roku 2005 jsem pak zkusil jeden bikový závod a bylo rozhodnuto!

Cyklistické začiatky určite nie sú jednoduché, našiel sa v minulosti niekto kto ti radil a usmerňoval ťa alebo si bol „samorost“?

Duší cyklistického oddílu v Hranicích je Jarda Bartoš. Z Hranicka taky pocházejí tehdy úspěšní profesionálové Vláďa Švehlík a Peťa Konečný, jezdili s námi občas na tréninky. Všichni tři rádi poradili.

Nájde sa v tvojom živote niekto, kto je pre teba vzorom? Či už cyklistickým alebo osobným...

Vyložený vzor jsem nikdy neměl. Obdivuji ale všechny pracovité a skromné lidi.

Venoval si sa vždy iba horskej cyklistike alebo si mal možnosť okúsiť aj iné disciplíny, cesta, cyklokros...?

Jak už jsem odpovídal výše, v letech 1995 – 2004 jsem závodil na silnici a od roku 2005 závodím na horském kole.


Prečo práve MTB?

Horská kola mi připadají spravedlivější. Silnice je více o taktice, týmu, jednotlivec nemá moc šancí. A taky miluji hory, tak proto převážně horské maratony.

Počas niekoľkých sezón v sedle si toho určite veľa zažil, vedel by si si spomenúť na ten najlepší a najhorší cyklo zážitok?

Nejlepším zážitkem je vždy dobrý pocit ze závodu či z tréninku a nemusí to být jen vyhraný závod. Nejhorším pak asi zlomené obě klíční kosti a loni zraněné koleno.

Za tvojimi výsledkami je nepochybne množstvo tréningu a driny – koľko hodín / km stráviš ročne tréningom?

Ročně najedu okolo 25000km s převýšením přes 330000m a tréninkem strávím skoro 1200 hodin.

V súčasnosti sa medzi ľudí veľmi rozšírili pulzmetre a rôzne iné merače, využívaš ich pri tréningu aj ty alebo jazdíš skôr podľa osobných pocitov?

Již velice dlouhou dobu používám sporttester Polar, trénink bez něj si už ani nedovedu představit. Co se týká převýšení, je asi nejpřísnější ze všech měřičů.


Dodržiavaš pri tréningu presne daný tréningový plán?

Nemám nic napsaného, mám to v hlavě, trénuji hlavně podle povětrnostních podmínek. Když prší tak nevyjíždím. Za tu dobu co se cyklistice věnuji, už vím co mi sedí.

Pred, počas ale aj po maratónoch sa s veľkou obľubou rieši rozdelenie na profíkov a hobíkov – ako vnímaš túto tému? Do ktorej kategórie sa zaraďuješ?

Profíci jsou podle mě ti, co se cyklistikou živí. A zbytek hobíci. Jelikož chodím normálně do práce, řadím se tedy do té druhé skupiny. Výsledkově mě ale zajímá absolutní pořadí.

Takže popri tréningoch a pretekoch chodíš do bežnej 8h práce ako každý iný človek – popíš nám svoj bežný deň

Před pátou ráno vstávám, nasnídám se a jedu na kole do práce. Tam jsem od šesti do dvou odpoledne. Doma si dám pár posilovacích cviků, posvačím a vyrážím na trénink. Pak nějaký strečink, uvařím si něco dobrého k obědu či spíše večeři (hlavní jídlo dne) a jdu chvíli na PC. Spát chodívám okolo půlnoci.

Keď si nájdeš chvíľu voľného času, akým spôsobom ho tráviš?

Hory jsou mou velkou vášní, rád si přečtu něco o horách či ležím v mapách. Také rád fotím, tak třeba dělám panoramata, popisuji fotky a dávám je na rajče http://hartlkaja.rajce.idnes.cz/ . Teď mám ale se závody velký skluz.


Na maratónoch sa stretávame takmer víkend čo víkend už niekoľko sezón, vedel by si spočítať koľko maratónov ročne absolvuješ?

Je to většinou kolem 30 závodů. Závodím od dubna do září s jediným volným víkendem.

Na základe čoho si vyberáš akcie ktorých sa zúčastníš?

Snažím se ten daný víkend vybrat to nejlepší. Prioritou jsou České poháry v maratonu. Jinak mě zajímá atraktivnost tratě, chování pořadatelů, finanční náročnost... Když se mi nějaký závod nelíbí, už tam vícekrát nejedu.

Vo svojom živote si absolvoval stovky akcii, nájde sa nejaká srdcová záležitosť?

Těch je více. Ze slovenských závodů třeba Fatranský maratón, Horal Tour, Kráľovský maratón či Novodubnický maratón.

Existuje maratón, na ktorom by si sa ešte chcel zúčastniť, niečo ako akcia snov?

Ještě jsem nejel etapák Alpen Tour, ale co mě láká asi nejvíc je Grand Raid ve Švýcarsku.


Vďaka pretekom si toho určite veľa precestoval, vedel by si porovnať maratóny a ich účastníkov na akciách v ČR,SR a prípadne PL?

U nás je daleko větší konkurence než na Slovensku, jezdí celkově více lidí. Poměr mezi účastníky dlouhé a krátké trati bývá opačný. U vás máte zase atraktivnější prostředí a přátelštější atmosféru. V Polsku u Grzegorze Golonka bývají techničtější tratě a pravé bikování mám rád. Líbí se mi ale i rakouské maratony, třeba Graz.

Na väčšine akcii ťa vidieť vysmiateho a oslavujúceho víťazstvo. Dokázal by si z toho množstva medailí vybrať tú najcennejšiu?

Snažím se být pořád veselý! Nejcenější jsou dvě stříbra a dva bronzy z Mistrovství Evropy Masters v maratonu a taky pět titulů Mistra České republiky...

Existuje medaila ktorá chýba v tvojej zbierke a túžiš po nej?

Zlato z Mistrovství Evropy, letos jsem to měl skvěle rozjeté, ale zabloudil jsem.

Chcel by si na záver niečo odkázať naším čitateľom?

Hlavně jezděte!


Ďakujeme za rozhovor a prajeme veľa ďalších športových a osobných úspechov!

Já také děkuji, bylo mi potěšením!